verze pro tisk

Pod cisterciáky a zemany

8. únor 2008
Pod cisterciáky a zemanyPod cisterciáky a zemany

Pod vládou cisterciáků a vrčeňských zemanů

Vojtěšské legendy tedy předpokládají, že na konci 10. století, před 1000 lety, už tady Vrčeň byla. Historie našeho kraje, a tedy i Vrčeně, o tom nic neví.

Historie našeho kraje - Nepomucka - a tedy i Vrčeně začíná až ve 12. století, před 800 lety, a je spojena s historickou událostí zásadního významu, kterou je založení cisterciáckého nepomuckého kláštera pod Zelenou Horou za Vladislava II. (r. 1144).

Tento klášter, osazený německými mnichy z mateřského kláštera v Elrachu v Horních Francích, kolonizoval celý rozsáhlý kraj českým knížetem mu svěřený od Zdemyslic až po Plánicko. Osadil jej českými osadníky, s jejichž pomocí se rychle původně nehostinný kraj (zalesněný, bažinatý) měnil v kulturní zemědělskou krajinu. Noví osadníci mýtí lesní porosty, odvádějí vodu umělým korytem budují rybníky.

Takového původu je i vrčeňský rybník, zvaný dříve Opatský. Mniši v kraji zakládali chmelnice i vinice (u nás na Vinné hoře, u Nepomuka Vinice). Zabývali se také dobýváním stříbra a zlata, zlato také rýžovali (u Novotníku, Prádla, na potoce u mlýna Hyndráků), těžili pro svoji potřebu také železnou rudu v Chejlavě a Doubravě. S tím souvisí i počátky vrčeňského železářství, i zasvěcení vrčeňského kostela (který postavili i jako 14 dalších v okolí) sv. Vavřinci, patronu ohně - hutníci přece pracují s ohněm!

Vrčeň měla v klášterním panství jednu zvláštnost - stejně jako Sedliště a Soběsuky - proti ostatním klášterním osadám: zatímco výtěžek z ostatních poddanských vsí plynul do klášterní pokladny, výtěžek z Vrčeně, vrčeňského opatského dvorce a Opatského rybníka patřil přímo opatovi. Na vládu opata nad Vrčení připomínají pomístní jména některých pozemků v katastru obce: Opatská, Na vopatské, Nad kněžskýma lukama, starý název vrčeňského rybníka: Opatský rybník. Vrčeň měla ještě jednu zvláštnost: měla totiž, jak se zdá, dva pány.

Vedle kláštera tu měl pozemky a dvorec rod drobných zemanů. Podpisovali se jménem s přídomkem "z Vrčeně", ovšem latinsky, jak bylo tehdy běžné, a tak jméno Vrčeň bývá různě zkomoleno. Tak se dostáváme k první písemné zmínce o Vrčeni.

Stalo se tak r. 1189, tedy před 800 lety, kdy je jako svědek na listině plaského kláštera uváděn Otto de Woirzan (Otto z Vrčeně). Týž svědek, tentokrát psaný Otto de Wrscan, se uvádí k r. 1192. Z listin známe i jeho syna Ottu, zvaného Magnus (Velký). Ten je uveden jako svědek na listině Přemysla Otakara I. Z r. 1216, jíž král potvrdil obec Nynice jako majetek cisterciáckého kláštera v Plasích. K r. 1360 seděl na zemanském dvorci Otoslav z Vrčeně. Pak už mizejí zmínky o vrčeňských zemanech. Rod jejich zřejmě vymřel, snad morem, který v kraji kolem r. 1386 řádil.

Od té doby se tedy stává Vrčeň celá, i s bývalým dvorem zemanů, majetkem opata kláštera. Vrčeňský kostel sv. Vavřince, o němž tu byla zmínka, je velmi starobylý. Kdy byl vystavěn, nevíme, ale v soupisu kostelů, nařízeném arcibiskupem Arnoštem z Pardubic je r. 1352 uváděn mezi farními kostely. To je první zpráva o něm, ale je jisté, že tu byl už dříve, možná už na počátku 14. století.

Bezmála tři století byla Vrčeň i celý kraj pod panstvím kláštera. Změnu přinesl až počátek 15. století, kdy došlo v letech 1419 až 1420 v našem kraji k několika událostem, které nezůstaly bez vlivu na naše předky, k událostem, které znamenají vlastně zahájení husitské revoluce.

Dne 17. září 1419 se konalo velké shromáždění revolučně naladěného lidu z Nepomucka a Plzeňska na hoře Bzí na Blovicku, kde k zástupům mluvil ohnivý plzeňský kazatel Václav Koranda. A už na Vše svaté, 1.11.1419 se shromáždily v Žinkovech zástupy husitského lidu z Plzeňska, Klatovska, Sušicka a Domažlicka - na výzvu Václava Korandy už s vozy a ozbrojeny - a pod velením husitských šlechticů Bavora ze Žinkov, Břeňka Švihovského a Chvala a Kunše z Machovic vytáhly ku Praze přes Nepomuk, Vrčeň, Dožice, Březnici, Nový Knín a u Živhoště se vítězně utkaly s panským vojskem, což byl počátek husitských válek, jež pak trvaly ještě 15 let.

Zakrátko došlo k pokusu husitů obsadit Zelenou Horu, kterou přezvali na Olivetsku. Byli odtud sehnáni královským vojskem pod vedením Bohuslava ze Švamberka. To už byl ohrožen i samotný klášter, hrozba se naplnila v dubnu 1420, kdy byl klášter dobyt a zničen husitským vojskem. To znamenalo i konec panství kláštera nad Vrčení.

Autor: Webmaster

[Nahoru ↑]


Vložit komentář

Napsat komentář
Jméno:
E-mail:
Web:


Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!







eGovernment QR



Základní škola Vrčeň
Mateřská škola Vrčeň
SDH Vrčeň