verze pro tisk

Třicetiletá válka

8. únor 2008
Třicetiletá válkaTřicetiletá válka

Třicetiletá válka a doba pobělohorská

Jedno z nejtěžších období ve své existenci prožívala naše obec a s ní naši pradědové v době třicetileté války (1618 - 1648), kdy obecný lid musel po nekonečná léta snášet nesmírné útrapy. Sužovalo jej zběsilé řádění zpustlé soldatesky, vraždění, vypalování domovů, rekvizice, válečné kontribuce, hladovění, z toho všeho morové epidemie. U nás to vše začíná hned na počátku války - v r. 1618 a zvláště v r. 1620 - kdy počátkem října byl zastižen stavovským vojskem na staré pražské silnici mezi Radošicemi a Ml. Smolivcem zadní voj císařského vojska. Bylo tu pobito na 220 vojáků a císařští ztratili i mnoho spížních vozů na louce dodnes zvané Vražda pod návrším Stráží a Kocem.

Císařské vojsko, rozzuřené porážkou, ničilo cestou vesnice i samoty. Tehdy byly vypáleny vesničky Bezděkov (dnešní Liškov), Měrčín, Budislavice. Dlouho se říkalo Měrčínu Spálená ves. Rozzuřená soldateska neudělala výjimku ani u Vrčeně. Bylo to 6. října 1620, kdy naše ves prožila nejčernější den své historie. Do obce vpadlo císařské vojsko - drancovalo, mordovalo bez slitování a větší část obce vypálilo. Zachovalo se jen 12 chalup a asi 60 lidí, kteří se stačili ukrýt ve Štědrém. Vypálen byl i kostel a fara. Naštěstí se z kostela do dnešních dní zachovala nejstarší a nejcennější část - presbytář z doby kláštera. Jak surově řádila císařská soldateska, toho dokladem je i to, že na cestě mezi Štědrým a Chlumcem byl zabit i budislavický kněz, vracející se z návštěvy nepomuckého kněze.

Byl to pro naši obec opravdu zlý začátek 30 let trvající války, kdy krajem a Vrčení prošla ještě řada stejně surových oddílů obou válčících stran, odnikud nemohla očekávat pomoc, protože sousední obce byly postiženy stejně.

Zle, velmi zle bylo v kraji pod Zelenou Horou.

Na polích chyběli hospodáři, mnoho gruntů bylo opuštěno, nebyl dobytek potřebný k obdělávání polí, protože se ho zmocnila procházející vojska, chybělo osivo, pole zarůstala křovinami. Do toho ještě přišly neúrody, hlad, morové epidemie ohrožovaly zbylé lidi v l. 1621, 1630 (později i r. 1680).

K tomu ještě byly utužovány roboty pro nedostatek pracovních sil na panstvích. Proto docházelo v pobělohorské době k řadě selských vzpour a sporů s vrchností (v Spáleném Poříčí, Štítově, Starém Smolivci). U nás na zelenohorském panství snad bylo trochu lépe. Proto tu k žádné rebélii nedošlo. Vládli tu v té době rozumní, s lidem cítící Šternberkové, zejména Václav Vojtěch ze Šternberka (zemřel 1708), pán uměnímilovný, vzdělaný, zcestovalý. S jeho jménem je spojena i stavba dnešní kaple sv. Vojtěcha v Chlumci. Byla vybudována r. 1684 v barokním slohu. Stěny byly vyzdobeny freskovými obrazy sv. Vojtěcha a českých patronů, k oltáři byl uložen kámen s "otiskem" těla sv. Vojtěcha. Ke kapli dal Václav Vojtěch ze Šternberka od staré zemské cesty vybudovat širokou cestu vroubenou lipami, prostor kolem kaple dal vyrovnat tak, aby místo vyhovovalo hromadným poutím. Tím byl tu položen základ k poutnímu místu, oblíbenému shromaždišti lidu, zejména v době národního obrození. Tady byla potom oblíbená zastávka procesí, která směřovala na jánské pouti do Nepomuka nebo na Zelenou Horu, i procesí jdoucích na Svatou Horu. Snad dal V. V. ze Šternberka na tomto místě i základ k malým lázničkám a dal sem svést i vodu ze studánky Dobrá voda. To je ovšem doloženo až k r. 1724.

Z doby Václava Vojtěcha ze Šternberka máme i první bezpečnou, ovšem nepřímou zprávu, že je ve Vrčeni škola, asi farní, jako v Nepomuku a Žinkovech. Uvádí se tu k r. 1682 a později "cantor" Vít Křišťan, předek pisatele, který je veden i jako úředník vrčeňských železných hutí.

Autor: Webmaster

[Nahoru ↑]


Vložit komentář

Napsat komentář
Jméno:
E-mail:
Web:


Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!







eGovernment QR



Základní škola Vrčeň
Mateřská škola Vrčeň
SDH Vrčeň