verze pro tisk

Karel Bouše

9. únor 2008

Nastoupil na vrčeňskou školu v r. 1904 jako mladý, 23 letý učitel z Chlumčan a setrval zde do r. 1928. Do jeho osudů zasáhla 1. světová válka, v jejímž důsledku byl z obce vzdálen skoro 5 let.

Spolu s V. Ptáčkem byli mobilizováni hned na začátku války, oba byli posláni na srbskou frontu, která byla v té době velmi obávaná, protože tady se rakouští vojáci setkávali s houževnatým, hrdinným odporem Srbů (za svou zemi tu bojovaly i ženy se zbraní v ruce) a rakouská vojska tu hned na počátku války utrpěla zdrcující porážku.

Teprve pomoc německých divizí a zákeřný útok Bulharů do boku daleko slabší srbské armády po roce války přinutily Srby na konci r. 1915 k ústupu. Nikdy se ale nevzdali, raději podstoupili strastiplný pochod přes divoké neschůdné albánské hory, za třeskutých mrazů a vánic, o hladu, napadáni albánskými bojůvkami, až došli k pobřeží Jaderského moře.

Odtud byli převezeni na ostrov Korfu a znovu pak zasáhli do bojů na balkánské frontě. Jak hrůzný byl ústup Srbů přes Albánii dosvědčují těžké ztráty, které tu utrpěli. Zůstalo zde ležet 70 000 srbských vojáků (plná 1/3 jejich armády) a 140 000 civilistů i srbských zajatců, kteří postupovali s vojáky. Cesta, kudy se Srbové ubírali, byla poseta mrtvolami, všude řádily infekční choroby.

Vyprávíme to proto, že mezi ustupujícími byl i náš K. Bouše, který upadl do srbského zajetí a ač stižen infekční nemocí, hrůznou anabázi albánskými horami přežil.

Na italském ostrově Asinara pak byl umístěn v karanténním táboře, odkup se dostal do československé legie ve Francii. Účastnil se těžkých bojů francouzských legionářů s Němci u Vouziers a Terronu a šťastně se vrátil počátkem června 1919 do svobodné vlasti.

Hned po návratu na školu se zapojil opět do veřejného života v obci. V r. 1920 je mezi zakladateli vrčeňského Sokola a stává se prvním starostou mladé sokolské jednoty, cvičí v ní žáky a dorostence. Je také mezi členy přípravného výboru pro zřízení pomníku padlých v 1. svět. válce, který byl odhalen 18.9.1921 za účasti asi 4 000 lidí. Můžeme ho vidět na fotografii z tohoto památného dne u právě odhaleného pomníku, jak stojí v uniformě francouzského legionáře ve společnosti italského legionáře Václava Růžičky (dědečka nynějšího starosty obce), řídícího učitele G. Kramla, jeho syna Jaromíra a dalších občanů, kteří se na odhalení pomníku podíleli.

Ze zdejší školy po 24 letém působení odchází v r. 1928 na školu v Milči, kde byl řídícím učitelem. S Vrčení je spojen i ve své smrti - je pohřben spolu s chotí (byla ze Zahrádky) a synem na vrčeňském hřbitově.

K. Bouše byl výborným učitelem a váženým občanem. Tak zůstal v paměti i nás starých, kteří jsme byli jeho žáky.

Čest jeho památce, památce jednoho z těch, kteří spoluvytvářeli tvář i duši dnešní Vrčeně.

Autor: Webmaster

[Nahoru ↑]







eGovernment QR



Základní škola Vrčeň
Mateřská škola Vrčeň
SDH Vrčeň