60. výročí osvobození

[neděle, 8. květen 2005]

V sobotu 7. května se konala pietní akce k 60. výročí osvobození naší obce Americkou, potažmo Rudou armádou Československa. Pietní akce začala v 10 hodin kulturním pásmem dětí ze zdejší základní školy, následoval projev starosty obce. Dále byla vysazena nová památeční lípa, byl položen věnec k hrobu padlých rudoarmějců a otevřena ZŠ, kde byly k nahlédnutí připraveny všechny kroniky obce.

Projev starosty obce Petra Maška:

Vážení spoluobčané, Vážení hosté,

Dovolte mi, abych Vás všechny srdečně přivítal na malé vzpomínkové akci u příležitosti 60-tého výročí osvobození naší obce.

Nacházíme se před pomníkem čtrnácti obětem 1. světové války odhaleným v září roku 1921. Pokud prozatím pominu hrob tří pochovaných sovětských vojáků, kteří nezemřeli bezprostředně v důsledku osvobozování naší obce, nemáme oficiální památník obětem 2. světové války. Ani tato 2. světová válka však nešetřila oběti na životech z řad našich spoluobčanů.

Asi nejznámější obětí byl: Jan Kovářík, zavražděný německým důstojníkem v Nepomuku na sklonku války dne 26. 4. 1945, jenž má zde malou pamětní desku, rovněž tak na místě samém v Nepomuku. Mezi další válečné oběti patří: František Chodora, interbrigadista (koncentrační tábor Dachau 1942); Adolf Goldscheinder, občan židovského původu (koncentrační tábor Osvětim 1945); Václav Bohatý, strojvedoucí (nálety na osobní vlak u Koterova 1945). Další nacistickou obětí, tentokráte „pouze“ perzekuovanou byl Bohdan Klapka a to pro sabotáž ve smyslu poškozování německých zbraní na plzeňském nádraží (2 roky vězení).

V zahraničním československém vojsku bojovali tři občané Vrčeně, kteří se naštěstí vrátili zpět domů do osvobozené vlasti. František Markvart (čs. jednotka v Anglii); Jaroslav Vavřík, původem Moravan (účastník bojů u Tobruku a na západní frontě); Václav Svoboda, volyňský Čech (účastník bojů na Dukle)

Právě v dnešní den, 7. května 2005, je tomu již zmiňovaných 60 let, kdy naší obcí projeli američtí vojáci směrem k Sedlišti, kde nad obcí zajali německý oddíl ubytovaný v lese. Při svém návratu zpět do obce, dostalo se americkým vojákům velmi vřelého přivítání právě zde na návsi od již shromážděných občanů. 7. května 1945 bylo tímto největší nebezpečí zažehnáno. Reálná hrozba zde však ještě byla z řad rozptýlených a mírně orientačně zmatených ustupujících německých skupin a jednotlivců prchajících před Sovětskou armádou směrem na západ.

Velkou úlohu, na tehdejší dobu, zde hrálo i ustavení revolučního národního výboru, v den pohřbu Jana Kováříka, v čele se škpt. Alexandrem Veličkinem, který organizoval ozbrojené hlídky v okolí obce. Hlídky přinášely do školy nalezené zbraně, které ustupující němečtí vojáci odhodili. K jejich úspěchu lze také přičíst objevení 2 německých vojáků ve „Vinné hoře“ při jedné z pátracích akcí.

V rámci mezinárodně právních dohod a místního ujednání generality spojeneckých amerických a sovětských vojsk v hostinci „U Nemodů“ došlo po 4 dnech ke stažení amerických vojáků za dohodnutou demarkační linii tvořenou železniční tratí Plzeň – České Budějovice a příjezdu sovětského oddílu s tanky, aj. vojenskou technikou. I sovětským vojákům se zde dostalo vřelého přivítání a skromného pohoštění.

Poslední zajímavou vzpomínkou, o které se také zmiňuje ve své knize „Čtyřicátý pátý“ i jeden z největších vojenských stratégů maršál Koněv, je i 12. květen, kdy na rozhrání vrčeňského a tojického katastru došlo sovětskými tankisty k dopadení samotného velitele vlasovců generála Vlasova, označovaného za „vlastizrádce“, který se tu při svém ústupu od Prahy, skrýval v jednom z automobilů spolu se svojí věrnou skupinou.

Nejsem tehdejší doby pamětníkem a tak mi velkou pomocí při sestavování historických podkladů o osvobození naší obce bylo pouze dosavadní naslouchání vyprávění žijících pamětníků a také čerpání historických pramenů z knížečky 800 a 810 let Vrčeně, vydané v roce 1989 a 1999, skvěle sepsané panem řídícím učitelem v.v. Františkem Křišťanem, kterému touto formou děkuji.

Děkuji dětem ze ZŠ a jejich panu řediteli za přednesené pásmo a Vám všem za účast a poslech.

Nyní se odebereme k farní zdi za účelem výsadby nové památeční lípy, poté položíme věnec k hrobu padlých rudoarmějců a současně s tímto otevřeme ZŠ, kde jsou k nahlédnutí připraveny všechny kroniky obce.


Projev starostyKronika ze čtyřicátých let]Zasazení lípyHrob rudoarmějcůProhlídka všech kronikPásmo dětí ZŠ

vložil: Webmaster 21:11 [Přidat komentář]


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!