Na slovíčko, sousede s Karlem Karlíčkem
[středa, 1. listopad 2006]Karel Karlíček, Vrčeň 53, správce obecního lesa
Po několika měsících odkládání se mi povedlo přemluvit našeho nesmělého zaměstnance pana Karla Karlíčka k rozhovoru pro naše webové stránky. (Zatarasil jsem mu dveře při odchodu z budovy obecního úřadu, posadil ho na židli a vzal rychle tužku a papír).
Nacionále:
Narozen: 1949 v Plzni
Trvalé bydliště: Plzeň
Přechodný pobyt: Vrčeň 53
Vzdělání: Střední lesnická škola v Písku.
Funkce: Správce obecního lesa (odborný lesní hospodář), pro všechny „obecní hajný“

Od kterého roku jsi zaměstnancem OÚ?
Od roku 1992.
Jak jsi se k této práci dostal?
Po navrácení lesů soukromým vlastníkům vznikla těmto restituentům také povinnost se o lesy řádně starat. V roce 1992 se oddělila a osamostatnila od tehdejšího OÚ Vrčeň poslední obec, a to Tojice. V té době po nových volbách mi oslovil tehdejší nový starosta ing. Vladislav Růžička, zda bych nechtěl přijmout práci odborného lesního hospodáře na plný úvazek, já souhlasil.
Kde jsi všude pracoval?
Po maturitě jsem velmi krátce pracoval v Lesním závodě „Prameny“ na Kvilně, pak jsem odešel na 2 roky na vojnu, po návratu jsem byl cca rok v Lesním závodě Český Krumlov. Poté jsem pracoval na Lesním závodě v Nepomuku, polesí „Zelená hora“, které se zanedlouho sloučilo ve větší polesí s LS Spálené Poříčí.
Co bylo tvojí náplní práce v Nepomuku?
Nejdříve jsem tam byl jako technik polesí, poté téměř deset let jako vedoucí pěstebního střediska.
Naposledy od roku 1988 do roku 1992 jsem působil přímo na Lesní správě ve Spáleném Poříčí jako technolog a později jako pěstební inspektor.
Od kdy bydlíš na samotě v lese?
Už od roku 1977 bydlím na hájovně. Směnil jsem jí tehdy s panem Zdeňkem Kašparem, který zde měl bydlet po panu Uhlíkovi, který se odstěhoval. Pan Kašpar šel do tehdy nových „lesáckých bytovek ve Dvorci“, a já na hájenku do „Chlumce“.
Pozn.: Oba dva tehdy dělali u Lesů ČR. Obě hájovny v Chlumci jsou dodnes v majetku Lesů ČR.
Kdo Ti v lese pomáhá?
Pomáhá mi pan Král, který dělá větší těžbu, má i traktor. Sám si pak provádím menší prořezávky. Občas pomáhá také V. Roušal se svým koněm.
Tvoji koníčci netahají?
Né, ti netahají… Jak to? Nejsou tažní, mám je pro vyjížďky…“smích“
Pozn.: Do vsi ale jezdí autem, tak nevím.
Doplnění: Občas na nich jezdím sám, ale většinou moje dvě neteře nebo pár známých.
Na kolika hektarech lesů pracuješ?
Obec Vrčeň vlastní 145 ha. Ještě také spravuji na 55 ha lesa obci Tojice.
Pozn.: Obec Vrčeň má jednu historickou majetkovou zajímavost, že na 38 hektarů jejího lesa se nachází v katastru obce Sedliště. Aby toho nebylo málo, je to v podstatě u obce Srby.
Co bych tak měl ještě Karle napsat?
Napiš, že se snažíme (snažím) provádět přírodě blízké hospodaření. Zachovávat přirozený vývoj a obnovu lesa, zanechávat minimum holin. Doplňovat chybějící listnaté dřeviny a jedle.
Karle, ty by jsi pořád všechno jenom zalesňoval. Jak plníme plán těžby?
„Smích“…No, hmm…tak plníme… Jsme v pátém roce desetiletého plánu obnovy lesního hospodářského celku. Nechávám ale malou rezervu pro případ nějaké kalamity.
Pozn.: Tyto dlouhodobé úředně dané plány musí mít všichni vlastníci lesa nad 50 ha.
No, dobře tedy, necháme práce a uděláme pár „bulvárních zpráv“. Často sám slýchávám otázku:
„Nebudeš se ženit? …Věk už na to máš!“
„Smích“, nebudu….
Jak to, že jsi se nikdy neoženil?
Nevím, to už tak nějak přišlo…“směje se“
Není Ti tam v lese samotnému smutno?
Jak kdy, za ty léta už jsem si zvykl. Nejhorší je to tam v zimě …
Proč jsi pořád nezažádal o členství v místním mysliveckém sdružení?
Nějak nebyl pořád čas. Nejdřív jsem chtěl dát všechno do pořádku. Teď mám zase nějaké zdravotní problémy, tak snad až budu v důchodu, uvidíme…“smích“.
Kdy jsi vůbec naposledy něco střelil?
No, to je hodně dlouho… počkej, kdy to bylo…. no v „Chejlavě“ jelena, šesteráka….před 25 lety, ale to tam snad ani nepiš. Jsem teď myslivec teoretik.
Budou opět nějaké Vánoční stromky?
Letos to bude doopravdy slabší. Snad taky budu pořádně fit, abych něco někde vybral.
Tak Ti děkuji za rozhovor a přeji brzké uzdravení
Jo, jo, děkuju…
Doslov starosty obce:
Asi každý z nás pana Karlíčka zná. Je velmi těžké ho přimět k účasti na nějaké veřejné akci, natož k téměř oficiálnímu rozhoru. Není to tím, že by se snad lidí bál, nebo byl nespolečenský morous nebo takzvaný bručoun. Naopak, je kultivovaný a usměvavý. Párkrát se mi povedlo ho zažít i jako společníka při nějakých oslavách, rozhodně jsme se s ním nenudili. Je škoda, že dodnes není členem našeho mysliveckého sdružení a že nechodí více mezi lidi k nám do vsi. Snad by se mu mezi námi líbilo, kdo ví. Za ty dlouhá léta na samotě v lese si asi nějak od lidí odvykl. Co mu mohou někteří závidět je to, že se celý život věnuje práci, která ho od mládí bavila. Co mu závidím já, je to, že určitě doposud neztratil své ideály o lidských vlastnostech, které dovedou být mnohdy nevyzpytatelné. A co oceňujeme určitě všichni je to, že je velmi dobrým lesním hospodářem, kterého velmi uznávají i jeho ostatní kolegové, o čemž jsem měl možnost se několikrát osobně přesvědčit.
vložil: Webmaster 11:53 [Přidat komentář]
Přidat reakci
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!