verze pro tisk

Kronika Vrčeně: II. část (1966-1968)

13. září 2013

1966 -1977

Začátek nové kroniky – II. díl

Protože vedení obecních kronik mělo v jednotlivých obcích velmi rozdílnou úroveň a mnohde (např. v Sedlišti) nebyla kronika vedena vůbec, rozhodla rada MNV ve Vrčeni na návrh školské a kulturní komise zavést vedení jedné kroniky pro sloučené obce Vrčeň, Sedliště a Tojice a ponechat nadále samostatné vedení kroniky pro obce Srby, neboť tamní kronika má vysokou úroveň zásluhou kronikáře Stanislava Pflegra.

Kronikář

Vedením kroniky pro uvedené tři obce byl radou NV ve Vrčeni pověřen Jaroslav Knára, ředitel místní školy. Je zvykem, že každý kronikář napíše několik řádek o sobě. Dovolte, abych i já tak učinil. Narodil jsem se 13. ledna 1923 v Klášteře na Vyskočilce. Jako učitel jsem působil na školách v Neurazech, Milči, Louňové a na 1. září 1963 jako ředitel zdejší školy.

Rok 1966

Rok 1966 byl stejně jako předcházející rok velmi mokrý, bohatý na srážky. Hospodářsky byl velmi nepříznivý. Zelené píce byl sice dostatek, ta se však nestačila zužitkovat. Seno se v ekonomickém celku Doubrava sklidilo, otavy zůstaly na lukách. Když se udělalo pěkné počasí, šlo se na brambory a otavy zůstaly neposečené.

Úroda obilí byla průměrná; ječmeny byly nejhorší. Brambor bylo dost. Nejvíce ve Vrčeni (písková půda).

Dlouhotrvající vlhko mělo vliv na zvýšený výskyt houby v nepodsklepených bytech (škole, Chodora Tomáš, Chval Václav).

Počasí v lednu a v únoru bylo normální. Poslední týden v březnu sněžilo, byly noční mrazíky, sychravo, studeno, nevlídno. Sníh padal po celé Evropě, jen v Řecku bylo jasno a teplo.

Dne 28. března byla silná vichřice, která způsobila přerušení dodávky elektrického proudu. 4. dubna byla první bouře.

O pouti 24. dubna bylo velmi krásné počasí. U Vojtěcha i na návsi bylo mnoho lidí. Taneční zábava byla jen ve Staré hospodě.

První týden v květnu bylo krásné počasí teplota až 27° C provázené bouřkami. Koncem května však nastalo zhoršení počasí, bylo zataženo, pršelo a citelně se ochladilo. V červnu se počasí umoudřilo. Konec měsíce zastihly opět deště. Začátek července byl nádherný, avšak celý 2. týden lilo jako z konve.

Dne 13. 7. spadlo při průtrži mračen tolik vody, že hrozilo nebezpečí záplav v těch domech, které jsou v blízkosti rybníka. Proto Tomáš Chodora, který měl stejně jako Frühauf. vodu ve sklepě, pustil stavidla, protože voda se již dostávala na chodbu. Tím se vytopení nejbližších domů zabránilo, ale všechny ryby z rybníka odplavaly, mezi jiným i několik 12 kg matek. V současné době se hledá vhodné řešení, jak rybník upravit a zregulovat, aby k podobným škodám v budoucnosti nedocházelo.

Celé prázdniny nebylo delšího trvalejšího počasí. To se  dostavilo až ve 2. týdnu září (až 26° C) a trvalo celý říjen. Toto pěkné počasí pomohlo družstevníkům dohnat zpoždění ve žních. Denní teplota dosahovala v říjnu 26 – 28°C. Takové počasí v říjnu nebylo zaznamenáno v posledních 180 letech. Koncem října kvetly fialky a v lese zrály červené jahody, maliny, rostly houby.

Pěkné počasí bylo ještě v 1. polovině listopadu, kdy se objevily první ranní mrazíky až – 9°C. 17. 11. napadlo asi 5 cm sněhu, který však ihned roztál. Začátkem prosince napadl sníh, mrzlo a vytvořila se tak „pravá vánoční nálada“. Štědrý den i vánoce byly bez sněhu. Pršelo, všude plno bláta a ani do konce roku se počasí nezlepšilo.

Počet obyvatel k 31. prosinci 1966 v jednotlivých částech obce.

Vrčeň: 408  ;  čp. : 123

Tojice:  143  ;  čp. :   50

Sedliště:  226  ;   čp. :  80

Srby:  302  ;  čp. : 103

Vrčeň celkem: 1079 obyv. a 356 čp.

Narozeni:

Vrčeň: Markvartová Monika, 23.5., Vrčeň 76;   Chodorová Jana, 25.5., Vrčeň 60;   Kuchynka František, 9.6., Vrčeň 118;   Šimánek Milan, 8.7., Vrčeň 81;   Kuchynková Jana, 11.7., Vrčeň 50;   Maršalík Pavel, 19.8., Vrčeň 93;   Strolený Pavel, 8.12., Vrčeň 117

Srby: průměr

Sedliště: Vaněk Miroslav, 1.6., Sedliště 36;   Hoffmanová Věra, 26.9., Sedliště 45

Tojice: Skala Václav, 2.9., Tojice 24;   Růžička Václav, 23.9., Tojice 47

Zemřeli:

Vrčeň: Boltíková Karolína, * 22.12.1891 - + 19.1.1966;   Kopřivová Růžena * 20.7.1900 - + 19.12.1966;   Úbl Václav, * 10.2.1881 - + 22.11.1966;   Úblová Marie, * 2.3.1888 - + 28.10.1966

Srby: Houška Jan, * 17.10.1874 - + 20.12.1966;   Bekovcová Bar., * 4.12.1896 - + 1.8.1966;   Helmanová Marie, * 9.3.1898 - + 13.8.1966;   Trhlík Jan, * 4.11. 1890 - + 5.4.1966;    Brož Václav, * 24.2.1892 - + 29.1.1966;   Velíšková Bar., * 9.10.1881 - +  9.1.1966;   Velíšek Frant., * 15.2.1928 - + 12.12.1966;   Sládková Julie,     * 13.2.1885 - + 3.12.1966;   Tafatová Jana, * 12.6.1912 - + 6.11.1966

Sedliště: Štádlerová Anežka, * 16.1.1887 - + 31.12.1966;   Ptáčník Vilém, * 18.10.1892 - + 9.8.1966;   Vrátníková Marie, * 15.12.1890 - + 7.4.1966;   Moravcová Božena, * 28.10.1902 - + 20.11.1966;   Čmolík Antonín, * 28.4.1896 - +  27.1.1966

Tojice: Dudová Traskovja, * 30.10.1900 - + 1966;   Mareška František, * 18.2.1899 - + 12.6.1966;   Jirsová Barbora, * 9.9.1879 - + 22.1.1966;   Šlejer František, * 29.11.1894 - + 22.10.1966;   Hanzlíková Anna, * 13.5.1889 - +  9.10.1966

O tom, že se venkov stále vylidňuje, svědčí následující tabulka o pohybu obyvatelstva. Příčin je jistě mnoho jako např. dojíždění do zaměstnání, touha po bytovkách atd. Snahou každého odstěhovaného je (nebo bude), ponechat si „na venkově alespoň 1 místnost na letní byt“. Důsledkem toho je naprostý nedostatek volných místností v obci.

Obec: Přihláška k pobytu: Odhlášení z pobytu: Přírustek, úbytek:
Vrčeň 5 17 -12
Srby 8 11 -3
Sedliště 4 9 -5
Tojice - 3 -3
Celkem 17 40 -23

Počet tříd a počet žáků (plán do r. 1972)

Školní rok Tříd Počet žáků v ročnících
1.-5. 1. 2. 3. 4. 5. 1.-5.
1966/67 4 13 13 19 15 26 86
1967/68 3 12 13 13 19 15 72
1968/69 3 10 12 13 13 19 67
1969/70 3 16 10 12 13 13 64
1970/71 3 18 16 10 12 13 69
1971/72 3 14 18 16 10 12 70
1972/73 3 13 14 18 16 10 71

Obce, z nichž docházejí žáci do zdejší školy ve š. r. 1966/67

Obec Počet obyvatel Počet žáků v ročníku
1. 2. 3. 4. 5. 1. – 5.
Vrčeň 400 2 3 6 2 7 20
Srby 300 3 3 3 5 4 18
Tojice 150 1 2 3 3 4 13
Dvorec 4 1 2 1 5 13
Čečovice 200 2 1 4 3 4 14
Liškov 150 1 3 1 1 2 8

Vrčeňská škola, jak píše ve školní kronice řídící učitel Václav Kuška (r. 1878), stojí od nepamětné doby a bývala školou farní. Téměř před 300 lety je ve vrčeňské farní knize zapsáno: „Vrčeňský kantor obdržuje na každého sedláka zdejší osady za konání zpěvu a hudby v chrámu Páně deset snopů žita“. Protože však tyto povinnosti konal i při filiálním kostele v Prádle, obdržuje navíc ještě na každého sedláka 3 snopy žita, 3 snopy ječmene a 3 snopy ovsa. Tyto dávky bral vrčeňský učitel z osady Vrčeně a Prádla až do roku 1857.

Ve staré škole byla jedna školní světnice 6,80 x 6,80 x 2,30 m. Podlaha byla položena cihlami, strop byl podepřen 3 sloupy, aby nespadl.

Nová školní budova byla postavena roku 1879 nepomuckým stavitelem Matějem Boříkem, když celou stavbu měl zadánu pan Josef Kadlec z Nepomuka za 8720 zlatých. Poprvé se začalo v nové škole vyučovat 6. října 1879.

Však dost už historie. Ještě dnes slouží školní budova svému účelu. O prázdninách 1964 byla celá fasáda školy oškrábaná, vyspravena, římsy oplechovány a celá budova nově obílena a natřena. Vše provedli rodiče zdarma. Odpracovali skoro 900 brigádnických hodin. V roce 1966 o prázdninách rodiče vybourali všechny dveře, zasadili kovové zárubně s jednokřídlovými dveřmi.

V tomto školním roce (1966/67) vyučovali na zdejší škole:

Jaroslav Knára, řed. vyučoval II. tř. (2. a 4. p. r.);   Danuše Šmeráková, uč. vyučovala I. tř.;   Zdeňka Kaprálová, uč.  vyučovala III. tř.;   Zdeňka Švojgrová, uč. vyučovala IV. tř.

V květnových volbách v roce 1964 byl zvolen nový národní výbor ve sloučené obci Vrčeň (Vrčeň, Srby, Sedliště a Tojice).

Uvolněným předsedou NV byl zvolen dosavadní tajemník MNV s. Ladislav Chodora. Tajemníkem a současně předsedou občanského výboru v Srbech byl zvolen dřívější předseda sloučeného NV Srby a Sedliště s. Vojtěch Janoch. Členy rady jsou dále: Berkovec Karel, Trhlík Josef ze Srb, Kvardová Jaroslava, Šimánek František, Chodorová Marie z Vrčeně, Skala Vojtěch ze Sedliště a Josef Jirka, kterého v tomto roce vystřídal Karel Motejzík z Tojic.

Poslanci jsou členy těchto komisí:

Finanční: Berkovec Karel, předseda, Strolený Jiří z Vrčeně a Barta A. ze Sedliště

Školská a kulturní: Kvardová Jaroslava, předs., Markvart Václav ml. z Vrčeně, Sabat Stanislav z Tojic a Žák Josef ze Sedliště

Výstavby: Šimánek Frant. z Vrčeně, předseda, Burda Václav ze Sedliště, Chodora Tomáš z Vrčeně, Chodora Václav ze Srb a Mašek Vojtěch z Tojic

Zemědělská: Trhlík Josef ze Srb, předseda, Baroch Miloslav z Vrčeně, Houška Jaroslav ze Srb, Palacký Jaroslav ze Sedliště, Roneš Jan ze Srb

Veřejného pořádku: Chodora Lad., předseda, Jirka Miloslav ze Sedliště, Beránek Milouš z Vrčeně, Motejzík Karel z Tojic.

Sociál. zabezpečení: Chodorová Marie z Vrčeně, př., Skalová Blažena ze Srb, Knárová Olga z Vrčeně.

Administrativní pracovnice NV: Skalová Blažena vede spisovou agendu, účetnictví a sbor pro občanské záležitosti a matriku.

Národní výbor má úřadovnu v budově bývalé fary, kde je též velmi vkusně zařízená obřadní síň.

Jediným závodem v obci je místní jednotné zemědělské družstvo Doubrava, které hospodaří na 1 051 96 ha zemědělské půdy.

Přesnější rozčlenění podává následující

obec Vrčeň JZD
Orná půda 740,86ha 705,86ha
Zahrady 15,50ha 0,75ha
Louky 269 ha 234 ha
Pastviny 57,84ha 57,27ha
Lesy 54,11ha 54,11ha
Celkem 1 137,31 ha 1 051,96 ha

Osev a výnosy JZD Doubrava

Produkt Osev v ha Průměr ha výnos
pšenice 173,36 15,81 q
žito 106,89 16,41 q
oves 79,45 23 q
ječmen 42,88 10,83 q
řepka 10,31 10,77 q
hrách 5,98 3,63 q
brambory 108,01 146,62 q
řepa 3,60 498 q
mrkev 0,79 132,30 q
mák 6,90 5,57 q
seno (louky) 269,- 27,39 q

V tomto roce zasázelo JZD na plochu 5,50 ha zahradní jahody. Protože byl velmi mokrý rok a jahody byly zasázeny do těžkého pole, jahody zarostly a výnos byl velmi špatný (18,63q).

Živočišná výroba:

Mléko: JZD: 516,682 l; včetně záh.: 592,043 l

Vejce: JZD: 746,463 ks; to samé jako v předešlé řádce

Hovězí maso: JZD: 752,20 q; včetně záh.: 872,83 q

Vepřové maso: JZD:  1225,51 q;

Drůbež: JZD: 183,91 q; včetně záh.:  187,86 q

 

Nejlepší ošetřovatelky:

Skot: odchov telat: Syrová, Srby – 0,50Kg/ks/den; mladý dobytek: Levá, Sedliště – 0,44kg/ks/den;   odchov jalovic: Truhlíková, Sedliště – 0,42kg/ks/den

Prasata: Peterová ze Sedliště – 0,54kg/ks/den;   Prasnice: Modračková ze Sedliště – 20ks/1 pras.

Slepice: Kožehulová, Vrčeň – 194,90ks/ 1 nosnice; 1PJ = 22 Kčs (pevná odměna)

Dojivost: průměr 1941l / 1 dojnici

Natalita:  96 ks selat / 100 dojnic

Odchovaných selat od 1. prosince: průměr 17 kusů

Snůška vajec: průměr 186,83 ks / 1 nosnici

Výroba:

Mléka na 1 ha zem. půdy: 637,90 l.

Hověz. masa 1 ha zem. půdy: 81,- kg

Vepřového masa na 1 ha orné půdy: 175,- kg

Vajec na 1 ha orné půdy: 1066 ks

Počet krav na 1 ha zem. půdy: 32,6 ks

Nemoci:

V chovu prasat se vyskytla ve Vrčeni sípavka a bronchopneumonie. Likvidace probíhala na základě eliminace (vyloučení) postižených zvířat z chovu a ozdravováním stáda prasnic.

V chovu drůbeže se vyskytla v tomto roce ve větší míře obrna drůbeže (zvaná též Markova obrna). Léčení této Markovy choroby nepatří mezi úspěšně léčení choroby drůbeže.

Likvidace této choroby se prováděla jen správnou zoohygienou a odchovem zdravých kuřat. V hale ve Vrčeni se vyskytla normální tuberkuloza. Její likvidace se provádí zástavem zdravých slepic a asanací prostředí.

V naší obci byla v tomto roce vybudována a otevřena nová samoobsluha. Občané odpracovali na adaptaci této samoobsluhy 1050 brigádnických hodin.

Tržby v roce 1966:

Samoobsluha:  1 083 468,72 Kčs

Pohostinství I. (u Brabců):  212 590,07 Kčs

Pohostinství II. (Stará hospoda):  130 583,- Kčs

 

Samoobsluha vykoupila:

Vajec:  19 508 ks od záhumenkářů

Malin:  1 177, 60 kg

Šípků:  521, 25 kg

Pod MNV (místní hospodářství) pracující 2 provozovny: holičství a kadeřnictví (vedoucí s. Markvart) a truhlářství  (vedoucí s. Žítek), které poskytují služby spotřebitelům.

 

Sokol: zajišťuje základní tělesnou výchovu pro žáky (cvičí v pátek) a žákyně (úterý). V zimě hráli žáci i dorost hokej. Protože rybník na návsi se neustále zanáší, byl učiněn pokus o zřízení kluziště na Hlavsovic trávníku, ovšem pro nerovnost terénu bezúspěšně. Podobně se vedlo snaze o koupaliště.

ČSPO: členové provedli ve Vrčeni brigádnicky opravu požární zbrojnice. Jako nejlepší brigádníci byli na plenárním zasedání NV vyhodnoceni s. Jos. Běleja, Václav Šůs a Miroslav Oklešek.

ČSM: téměř neexistuje. Členové se scházejí nepravidelně a nahodile. Funkci předsedkyně zastává Jiřina Veková, studující ekonom. školy v Plzni. ČSM pořádá většinou jen taneční zábavy.

Výbor žen: se scházel za předsednictví s. Anny Zdvořáčkové pravidelně. Pozornost učnoval úklidu návsi a hřbitova.

Vrčeň: JZD provádí vnitřní úpravu správní budovy (rozestavěná novostavba stavitele Růžičky), bylo instalováno ústřední topení. Kromě toho buduje JZD sušku na obilí a byly položeny základy k hale pro slepice.

O pracích a úpravách ve zdejší škole se zmiňuji v kapitole „Škola“.

Sedliště: V tomto roce bylo započato s výkopem pro kanalizaci. Plánování koupaliště nemohlo být v akci Z uskutečněno, neboť terén je tak mokrý, že nebylo možné vůbec využít mechanizačních prostředků.

Zmizely poslední doškové chalupy:

Čp. 34 (Velíšková Anna) bylo demolováno, stejně jako Čp. 7  (Čmolík Antonín, důchodce, bytem v Chebu) i Čp. 35 (Ladislav Skřivan, bývalý farmář v Sedlišti).

Tojice: dlouho „spaly“. Byl rozházen jen. V Tojicích byl zvolen nový občanský výbor v čele s členem rady NV s Karlem Motejzíkem.

 

Ve školním roce 1965/66 se přihlásilo na katolické náboženství ve škole ve Vrčeni 9 žáků. Vyučovalo se 1 hodinu týdně.

Ve školním roce 1966/67 se přihlásilo ve škole ve Vrčeni: 8 žáků vyučovala se 1 hodina za 14 dní.

V Sedlišti: 4 žáci vyučovala se 1 hodina za 14 dní.

Mše se konaly pravidelně každou neděli, „májové“, každý večer v květnu. Návštěvnost v kostele není velká, chodí většinou jen starší lidé a to nejvíce ze Sedliště.

V předvečer 1. máje, jako každý rok, stavěla se máj i ve Vrčeni na návsi u pomníku padlých, ale nebyla dovezena z lesa, ale „ukradena“ čečovickým již postavená. Smykem koňmi byla dopravena do Vrčeně a ve 2 hod. v noci postavena. Nemusím ani zaznamenávat, že se tato událost neobešla bez výhružek a spílání „Čečováků“, kteří podlý čin „Vrčeňáků“, jak prohlásili, pomstí. Má se teda naše mládež nač těšit.

Dne května 1966 tragicky zahynul na motocyklu v „Kaštanech“ zahrádecký hostinský Černý. Najel do autobusu a byl na místě mrtev.

Patnáctého září došlo na polním mlatu místního JZD u kravína vinou špatné instalace elektrického vedení za bílého dne k požáru. Celková škoda, jak uvedl denní tisk, byla asi 200 000 Kčs. Shořela celá kůlna na stroje, asi 40-100 vozů ovsa, některé hospodářské stroje a obilí v pytlích. Požár pomáhalo likvidovat několik požárních sborů. Štěstí bylo, že vál příznivý vítr, jinak škoda byla daleko větší.

Dne 6. 11. byl při honu zastřelen známý čížkovský kovář Berdych, kterému již bylo kolem 80 let.

Dvanáctého prosince došlo ke smutné tragedii v Srbech. 38 letý František Velíšek ze Srb pomáhal své manželce, která ošetřovala dobytek v kravíně v Srbech a vracel se domů. V téže době v družstevním lomu v Srbech prováděli odstřel kamene. Nešťastnou náhodou zasáhl jmenovaného kámen velikosti pěsti přímo do hlavy. Postižený byl odvezen do nemocnice do Plzně, kde po převozu skonal. Zanechal zde 2 školou povinné děti. Pohřeb za obrovské účasti byl skutečně velmi smutný. Tak už to ve světě bývá:. „Starý musí, mladý může“.

Zapsal: J. Knára

 

Rok 1967

Rok 1967 byl pro zemědělství opravdu ideální. Úroda byla výborná, jak je možné se přesvědčit z připojených tabulek. Takový rok se vyskytne jednou za 20 let.

Podívejme se, jaké bylo v roce 1967 počasí:

Od 4. ledna nastala pravá zima. Napadlo 20-25 cm sněhu. Denní teploty -4°C, noční -9°C. Z 9. na 10. ledna byl mráz – 20°C.

Dne 13. ledna nastala obleva. Sníh slezl a od 16-21. ledna mrzlo „nasucho“.

V neděli 22. ledna náhlá obleva, v noci pršelo, ráno velké náledí. Lidé nemohli ani dojít do samoobsluhy pro mléko. V nemocnicích měli lékaři plné ruce práce pro velké množství úrazů. Také řidiči motorových vozidel si přišli na své. Auta bez rozdílu značek smutně trčela v příkopech či na střechách.

Od 1. února silně pršelo. Koryta řek a potoků nestačila pojmout tolik vody, vznikaly povodně. Avšak od 6. února již bylo krásné počasí, denní teplota 10°C.

Dne 13. února klesla noční teplota na -13°C a za 1 hodinu napadlo 10 cm sněhu.

První bouře s hromobitím byla 20. února.

Březen zastihlo pravé aprílové počasí.

První týden měsíce dubna byl deštivý, 2. týden se počasí zlepšilo. Vojtěšská pouť se nevydařila. Ráno 23. 4.  -1°C, sníh, déšť, hrozné počasí. Přeháňky trvaly 3 dni.

Prvního máje dopoledne bylo krásně. Odpoledne začalo pršet a pršelo 4 dny, aby 6. a 7. května bylo opět krásně až do 15. května. Stromy krásně odkvetly (denní teploty 26-28°C). 16. května byl první déšť po delší době.

Dne 21.5. (pouť v Nepomuku) bylo krásné počasí.

Dne 25.5. se strhl hrozný vichr, který rozlomil lípu na návsi. Protože ohrožovala bezpečnost chodců, musela být odstraněna. Stržení zavěšené poloviny lípy provedl Josef Běleja lany za pomoci Tatry 111.

Dne 30.5. ráno byla průtrž mračen.

Dne 12.6. ráno 3°C, kroupy, déšť. Ve škole se muselo topit 12. – 15. 6. včetně.

Od 22. června krásně.

V neděli 2. července v 19:40 hod. se náhle „zatemnilo“. Prudký vítr, průtrž, cesty se změnily v koryta řek. U Barochů v „Lukách“ se dostala voda až do obdobných místnostní. Veškerý provoz na silnicích ustal. Na návsi se lámaly větve z lip a nikde nebylo vidět „živáčka“.

Počasí se zlepšilo až ve 2 týdnu v červenci.

Léto bylo velmi pěkné: horko, sucho, srážky nepatrné. V srpnu i v září bylo velmi pěkně, pršelo málo. Ovoce však brzy dozrávalo a popadalo. Obilí krásně uzrávalo a vše se včas sklidilo.

Čtvrtého září byl první déšť po dlouhé době. 24.9. byla ještě denní teplota 25°C.

Osmnáctého října odpoledne padaly kroupy. Na horách již padal sníh. 19.10. ráno již se děti klouzaly na rybníčku, mráz – 5°C.

Před vánocemi napadl sníh a vše nasvědčovalo tomu, že budou pravé „ladovské vánoce“. Avšak 23.7. nastala obleva a vánoce byly na blátě.

Rok 1967 měl ve zdejších obcích klidný průběh. Svět upíral zrak k válce ve Vietnamu, kde již bojuje přes ½ milionů amerických vojáků a mír není stále v dohledu.

Ze společenských událostí stojí za zmínku ples požárníků a ples SRPŠ v únoru. Oba plesy měly dobrou společenskou úroveň a byly hojně navštíveny.

Dne 22. února v 18:30 hod. došlo v zátočině u Šimánků k havárii mladého motocyklisty (chodil s Alenou Chodorů). Zranění na první pohled vypadalo vážně, ale vše díky přilbě dobře dopadlo.

Dne 23. února zasáhla naši republiku silná vichřice (vítr dosahoval rychlosti 180km/hod.), která vyvracela stromy v lesních porostech. Velké škody byly způsobeny ve Štědrém a v Oboře (směrem od nádraží k Zelené hoře). K likvidaci této kalamity přijeli lesní dělníci ze Slovenska, kteří byli lesní správou ubytováni u Kováříků (tam, kde byla dříve kancelář JZD). Koně měli ustájeny u Polívků (Housků).

Dvanáctého března byla provedena oslava Mezinárodního dne žen v hostinci u Brabců. V pestrém a bohatém programu vystoupily školní děti. Toho dne byl zvolen nový výbor Svazu čsl. žen místo dřívějšího „Výboru žen“ při MNV. Předsedkyní byla zvolena Anna Zdvořáčková a členkami výboru Marie Chvalová, Kateřina Štroblová, Olga Knárová, Helena Markvartová, Anna Šimánková, Marie Chodorová a M. Chodorová (ze Drah), Marie Zahradníková.

O tom, že pro motocyklisty je zatáčka u „vily“ velmi nebezpečná, svědčí četné auto a motohavárie (poslední 12.3., kdy se těžce zranili 2 mladíci). MNV i stranická organizace se zatím marně snaží prosadit průkop a vyrovnání silnice kolem Růžičků. Důvody, proč dosud tato plánovaná akce nebyla realizována, jsou velký finanční náhled (téměř 2 miliony Kčs) a příliš velké stoupání.

Totéž se týká i rybníka. Jeho dno je tak zanesené, že největší hloubka je asi 50 cm. Jako nádrž rybník tedy sloužit nemůže a hrozí nebezpečí zatopení domů v jeho blízkosti (Tomáš Chodora, Trühauf). Proto je rybník stále vypuštěn. O jeho osudu se vede dalekosáhlé jednání. Protože je plánovaná přes rybník přímá silnice na Příbram, bude jistě velmi těžké prosadit vybudování vodní nádrže, hřiště a kluziště.

Pouť 23.3. se nevydařila. Počasí bylo hrozné: zima, sníh, déšť. Zábava byla jen ve Staré hospodě.

V týdnu od 28. 4. do 4. 5. byla instalována v obřadní síni MNV výstavba žákovských prací a výstavba zápalkových nálepek filumenistického kroužku při OB, který vede na zdejší škole p. Václav Chval, důchodce, čp. 55. Ten se také zasloužil o uskutečnění uvedené výstavy, kterou navštívilo celkem 247 lidí.

Dojíždění do zaměstnání je příčinou vylidňování vesnice. Aby alespoň těm, kteří zůstávají vesnici věrni se cestování zpříjemnilo, vybudoval NV u autobusové zastávky ve Vrčeni čekárnu. V Tojicích byl vybudován přístřešek a v Sedlišti se buduje čekárna. Ve Vrčeni již v polovině srpna sloužila pěkná čekárna svému účelu.

Letošní veliké sucho způsobilo nedostatek vody ve studních. Na Slovensku se dovážela voda až 18km. Ovoce na stromech ani nedozrálo a padalo.

Předposlední došková chalupa ve Vrčeni změnila krytinu. Na podzim vyměnil František Modračka doškovou střechu za eternitovou krytinu.

Dne 21.9. zúčastnilo se 40 studentů Pedagogické fakulty z Plzně exkurze na zdejší škole, kde byli přítomni vyučování a seznámili se s dokumentací vedení školy.

Dne 28.9. v ranních hodinách došlo v zatáčce u Staré hospody k srážce motocyklu řízeném Mil. Jirkou ze Sedliště, který pracuje na pile ve Dvorci s koňským potahem místního JZD řízeném Václavem Markvartem. Motocyklista byl odvezen do nemocnice. 1 kůň utrpěl tržnou ránu, kterou musel obvodní veterinář MVDr. Máňovec sešít. Příčinou srážky byla velmi špatná viditelnost pro velkou mlhu. Bez vlivu není ani nepřehledná zatáčka u Voblizů. O tom, že silnice a nepřehledné zatáčky ve Vrčeni neslouží plynulosti dopravy svědčí četné další havárie: 30.9. srazili k zemi 80 letého starce Dominika Krále 2 mladíci jedoucí na motocyklu na hrázi rybníka. 2. října na mostu poškodil nakládač státních silnic protijedoucí MB 1000.

Třicátého října zúčastnili se honu na zajíce a bažanty 3 hosté z Itálie. Večer byla u Brabců hostina pro všechny členy mysliveckého sdružení Doubrava. Hosté celou útratu zaplatili. Pro zajímavost uvádím, že střelení 1 zajíce nebo bažanta platí zahraniční turisté Čedoku 30 Kčs, tento obnos dostávají příslušná myslivecká sdružení.

Desátého listopadu uspořádalo vedení místního JZD spolu s VO KSČ ve Vrčeni v sále ve Staré hospodě ekonomickou konferenci, které se zúčastnilo přes 80 domácích a hostů, mezi nimiž byl zemědělský tajemník OV KSČ Ing. František Galatík a předsedové JZD Mohelnice, Čížkov, Čečovice.

Vylidňování vesnice trochu ustává. Letošní stav je lepší loňského (viz stranu 8), jak ukazuje následující přehled:

Obec Přihlášení k pobytu Odhlášení k pobytu Přírustek + úbytek
Vrčeň 8 8 -
Srby 3 5 -2
Sedliště - 2 -2
Tojice - 3 -3
Celkem 11 18 -7

Přihlášeni k pobytu:

Vrčeň: Růžička Karel, nar. 21.12.1913 – čp. 86;   Růžičková Božena,  4.12.1924 – čp. 86;   Vesecká Božena, 1.1.1924 – čp. 49;   Maršalík František, 12.1.1943 – čp. 93;   Kubík Zdeněk, 23.1.1944 – čp. 26;   Kubíková Marie, 4.5.1946 – čp. 26;   Růžičková Božena, 6.9.1952 – čp. 86;   Rychlík Vladimír, 18.3.1965 – čp. 51

Srby: Tyspekl Václav, 30.10.1941 – čp. 5;   Štádler Karel, 27.8.1943 – čp. 28;   Štádlerová Marie, 24.8.1943 – čp. 28

Odhlášení z pobytu:

Vrčeň: Modračka Václav, nar. r. 1907, Vrčeň 26;   Bouše  Josef, 1907, Vrčeň 49;   Boušová Emilie, 1907, Vrčeň 49;   Modračková Marie, 1909, Vrčeň 26;   Jedlička Václav, 1923, Vrčeň 92;   Oklešťková Jindřiška, 1933, Vrčeň 7;   Bouše Josef ml., 1939, Vrčeň 49; Kolář Rudolf, 1943, Vrčeň 8

Srby: Sládková Terezie, 1905, Srby 12;   Boubelová Marie, 1935, Srby 47;   Sládek Vlastimil, 1944, Srby 66;   Boušová Jiřina, 1945, Srby 70

Sedliště: Chodora Václav, 1924, čp. 75; Kovář Vojtěch, 1946, čp.  6

Tojice: Duda Václav, 1946, Tojice čp. 8;   Jirková Miluše, 1946, Tojice čp. 13; Ditrich Josef, 1946, Tojice čp. 20

V tomto roce jsme mezi námi přivítali tyto nové občánky:

Vrčeň: Kotíková Jaroslava, 28.1.1967, čp. 48;   Brožovský Jindřich, 12.2.1967, čp. 78;   Endlerová Marie, 17.7.1967, čp. 45;   Brašna Milan, 5.8.1967, čp. 22;   Kvardová Martina, 18.8.1967, čp. 6;   Běloch Josef, 24.8.1967, čp. 113;   Kolář Petr,   21.11.1967, čp. 8

Srby: Velíšek Miroslav, 3.1.1967, čp. 1;   Stiebrová Hana, 27.9.1967, čp. 98

Tojice: nikdo

Sedliště: Bečvářová Jindřiška, 4.2.1967, čp. 17;   Skala Milan, 27.3.1967, čp. 41;   Krpejšová Marie, 28.6.1967, čp. 77;   Kovář Jan, 5.11.1967, čp. 29

Úmrtí zde platí, že „starý musí, mladý může“:

Vrčeň: Chodorová Marie, * 2.3.1879 – + 10.10.67, Vrčeň 24;   Netušilová Anna, * 3.4.1886 -  + 26.5.67, Vrčeň 89;   Vavřík Vojtěch, * 18.12.1888 - +  8.5.67, Vrčeň 34;   Špetová Anna,   * 20.4.1889 – + 31.7.67 Vrčeň 76;   Průcha Jan, * 18.8.1892 -  +  1.6.67 Vrčeň 108;   Průchová Růžena, * 21.10.1895 – + 14.7.67 Vrčeň 108

Srby: Špeta František, * 17.10.1874;   Pták Vlastimil, * 22.10.1906

Sedliště: Moravec Václav, * 18.9.1896 - + 29.8.1967

Tojice: Prchal Václav, * 16.6.1911 - + 16.5.1967;   Velíšek František, * 24.6.1920 - + 27.4.1967

Do manželského stavu vstoupili:

Vrčeň: Baroch Jaroslav, Vrčeň 52 a Josefa Němcová, V. 52;   Čurdová Jana, Vrčeň 113 a Josef Běloch, Nepomuk

Srby: Černý Jiří, Srby 11 a Helena Markvartová, Srby 26;   Holý Miroslav, Sedliště 50 a Dana Tesařová, Srby 6;   Panc Miroslav, Přeštice a Zdeňka Populová, Srby 98

Sedliště: Opl Josef, Plzeň a Hana Žáková, Sedliště 51

 

Zdejší škola na 1. září 1967 pro školní rok 1967/68 organizována pro malý počet dětí jako škola trojtřídní. Počty dětí jednotlivých ročníků jsou následující:

 

 

 

1. ročník 11 žáků

 

 

2. ročník 12 žáků

 

 

3. ročník 12 žáků

 

 

4. ročník 15 žáků

 

 

5. ročník 19 žáků

 

 

celkem 69 žáků

 

 

 

 

V tomto škol. roce jsou na škole zřízeny tyto zájmové kroužky:

Filumenistický: vede Václav Chval

Požárnický: vede Josef Běleja

Dovedných rukou: vedou učitelé Zdeňka Švojgarová a Danuše Šmeráková

Škola uspořádala v týdnu od 28. 5. do 4. 6. výstavu žákovských prací, o které píši na straně 28. této kroniky.

Na katolické náboženství se přihlásilo ve škole v Sedlišti 6 dětí, ve Vrčeni 3 děti od 2. do 5.ročníku.

V červenci 1967 měl ve vrčeňském kostele primici novosvěcenec Václav Chodora. Na jeho první mši se sešlo velké množství věřících i zvědavců, že se ani do kostela nevešli. Náves byla plná aut a lidi přivezlo i několik autobusů. Duchovní Václav Chodora je rodák ze Sedliště.

Ekonomický celek Doubrava dokončil v tomto roce správní budovu na návsi uvnitř, kde je prostorná jídelna, velká moderní kuchyně, několik kancelářských místností, 2 byty (bydlí zde Ing. Syrový a stavební technik Kotík) a několik svobodáren (Ing. Brudna, kočí Adamec). K původní budově bylo přistavěno 2 poschodí. Do všech místností je zavedeno ústřední topení.

Za vsí vlevo, směrem na Tojice jsou 2 bytovky po 4 bytech. První budova byla do konce roku zastřešena.

V tomto roce byla dokončena a dána do provozu velkokapacitní hala na nosnice pro 5500 kusů, kde je provoz úplně mechanizován.

Ha výnosy jednotlivých farem:

 

 

 

Farmy: Pšenice: Žito: Ječmen: Oves: Brambory:

 

 

Vrčeň 22.50 16.20 21.30 25.90 146.-

 

 

Tojice 13.40 20.90 25.20 27.90 202.-

 

 

Sedliště 24.- 17.70 21.70 26.20 150.-

 

 

Srby 23.- 19.30 15.50 19.20 121.-

 

 

Doubrava 22.40 19.30 21.40 23.80 151.-

 

 

 

 

Přehled sklizně zrnin v létech:

 

 

 

JZD celkem 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967

 

 

Bez záhumen. 8960 8993 9813 8697 6754 6044 8523

 

 

Včetně záhumen. 6600 8964

 

 

 

Čísla jsou uvedena v q.

Sklizeň brambor v jednotlivých létech:

JZD celkem 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967

 

 

Bez záhumen. 11694 12960 19683 24393 11098 14225 15561

 

 

Včetně záhumen. 16588 16433

 

 

Tržní produkce v q:

 

Druh Měr.jedn. 1963 1964 1965 1966 1967 1968

 

 

mléko l 478832 528607 534372 514158 576424 607250

 

 

m. vepřové kg 90689 103966 123424 122490 107900 95308

 

 

m. hovězí kg 61860 77435 88435 80320 84166 88942

 

 

m. drůbeží kg 8740 9141 6836 18390 15600 27059

 

 

vejce ks 553025 552760 532057 735600 1043415 1258455

 

 

obilniny q 2908 2863 2603 2585 2832 4209

 

 

brambory q 7633 7405 5662 6420 6191 7696

 

 

 

Odměny na 1 PJ v létech:

 

 

 

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967

 

 

Vrčeň 20.74 20.41 21.49 22.78 22.- 22.- 23.-

 

 

Tojice 17.40 13.36

 

 

 

Další zemědělské tabulky z roku 1967 naleznete zde…

 

Po zajímavost uvádím tržby, které měly prodejny a provozovny ve zdejší obci v roce 1967.

Prodejny:

Samoobsluha: Tržba Kčs 1 169 481 (loni 1 083 468 Kčs)

Pohostinství I.: Tržba Kčs 254 740 (u Brabců)

Pohostinství II.: Tržba Kčs 141 806

Provozovny:

Truhlářství: tržba Kčs 34 952,35 , výdeje Kčs 33 973, 30

Holičství a kadeř.: tržba Kčs 33 349,70, výdeje Kčs 29 506,48

 

Zdejší samoobsluha v tomto roce vykoupila:

Vejce: 19 893 ks (od záhumenkářů a drobných chovatelů)

Maliny: 196 kg (velmi slabá úroda)

Šípky: 405 kg.

Pokud se týká obou pohostinství, mají obě provozovny vážné nedostatky v sociálním zařízení, které naprosto nevyhovuje a je nedůstojné 20 století. V provozovně u Brabců bude Jednota, protože dům je její, provádět příslušnou adaptaci.

O událostech v Sedlišti mne informuje p. Bečvář z čp. 17.

Při vichřici 22. února 1967 byly způsobeny v lesích kolem Sedliště místy až 90% vývraty a polomy. Ihned byly zahájeny těžební práce hlavně brigádníky z obce a okolí. To však nestačilo. Na zdolání kalamity byli povoláni lesní dělníci ze Slovenska. Přijelo 8 Slováků, kterým byly přiděleny 2 motorové pily. K přibližování dříví měli pracovníci ze Slovenska své 3 koně. Jejich výdělek na 1 koně a 1 pracovníka při 10-12 hod. pracovní době byl byl v průměru měsíčně Kčs 2500. Tak přiblížili 2200 tun většinou slabšího průměru. Zpracováno bylo celkem asi 16000 tun dříví. Přibližování bylo provedeno většinou traktory. Napadení kmenů škůdci se nerozmohlo díky včasnému zpracování.

Vichřicí byly poškozeny krytiny budov. V tomto roce byla provedena kanalizace na návsi na budovy čp. 14, kde nebyl odpad. Kanalizace byla vedena k budově J. Rojíka čp. 4, přes jeho dvůr a zahradu, až do potoka.

Ke konci roku se prováděla demolice čp. 9, protože není žádný dědic, neboť syn Miloslav Holý uprchl po roce 1948 za hranice jako voják i s výzbrojí.

Zprávy z Tojic jsem získal od Karla Motejzíka, předsedy občanského výboru v Tojicích.

V tomto roce byla opravena na návsi kaplička, obílená a vymalována. Také byl opraven pomník padlých. Hradbička byla natřena. Koruny lip byly prořezány. Na autobusové zastávce byl postaven pro cestující přístřešek, který je bude chránit před nepohodou. Celkem bylo odpracováno 239 brigádnických hodin.

Letos se započalo i s přestavbou prodejny a skladu Jednoty.

Život v Tojicích se sice pomalu, ale přece probouzí. Příčiny této letargie není ještě v současné době možné analyzovat.

Zapsal: J. Knára

 

Rok 1968

Tento rok byl rokem doslova nabitým významnými událostmi, které přerůstaly v rámci naší vlasti. Znamenal politické oživení v širokých lidových masách, vyvolal vysokou politickou aktivitu všech vrstev národa. Události však vyvrcholily 21. srpnem, kdy došlo k obsazení naší vlasti vojsky 5 států Varšavské smlouvy (Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Maďarska, Polska a Bulharska) … je však příliš brzy, abychom správně ohodnotili důsledky těchto událostí…

Počátek ledna byl ve znamení mrazů, které z 9 na 10. leden dostoupily rekordní výše – 21°C. 14. ledna bylo v poledne ještě – 10°C a sněžilo od rána. Napadlo 60 cm sněhu. Večer však již byly 2°C. Druhý den nato (v pondělí) byla taková klouzačka, že školní děti zůstaly doma. Kolem 20. ledna byly mírné mrazíky, napadlo opět trochu sněhu.

Druhého února přes den poprchávalo, teplota vystoupila na 5°C. Začátek února byl velmi teplý, často pršelo, mnoho bláta. Koncem února uhodily opět slabší mrazíky. 8. února přinesly děti do školy první sedmikrásky!

Čtvrtého března napadl opět sníh, který se však dlouho neudržel. Celou 1 třetinu března bylo vpravdě aprílové počasí. 2. polovina března se opravdu vydařila. Bylo velmi krásné počasí a 28. března dosáhla denní teplota výše 24°C.

Počátkem dubna nastalo ochlazení s nočními mrazíky. 8. 4. přituhlo  (ranní mrazíky až – 5°C. 2. polovina dubna byla opět velmi teplá (22. dubna až 28°C). Trvající sucho přerušil déšť, 24.4., kdy se citelně ochladilo.

O pouti bylo ráno hezky (28. dubna), avšak odpoledne se spustil déšť a pršelo až do noci.

První květnové dni bylo velmi pěkné, ale větrné počasí. 12. května se náhle ochladilo a pršelo. Stejný ráz mělo počasí i ve 2. polovině května.

V polovině června bylo opravdové letní počasí s denní teplotou až 30°C. Noci byly však chladné, houby vůbec nerostly.

Také červenec se přihlásil teplým a krásným počasím. Od 15.7. však nastaly přeháňky a ochladilo se. V mnoha domácnostech se začal projevovat citelný nedostatek vody. Voda nebyla ani tam, kde dříve vždy bývala (V. Máňovec čp. 42).

Srpen nebyl pro polní práce příliš příznivý. Časté denní přeháňky a noční chladna pozdržely žně.

Září a říjen byly velmi příznivé pro zdárné dokončení polních prací. Ve vydatné míře začaly růst i houby (hřiby však málo).

Listopad byl uplakaný – ranní mlhy, déšť, první menší mrazíky. V prosinci uhodily mrazy na sucho. Den před Štědrým dnem pršelo, aby na Štědrý den napadl sníh a vytvořil tak pravou „půlnoční náladu.“ 30. prosince byl mráz – 16°C ( na Šumavě až – 25°C ).

Třetího ledna rozloučili se kamarádi s brancem Janem Beránkem. Za vyhrávání „domácí hudby“ odjeli všichni ve vyzdobeném voze na nádraží do Nepomuka.

Třicátého ledna provedl kronikář sloučené obce řed. školy Jaroslav Knára besedu nad kronikou obce. Beseda se konala v jídelně JZD, která je velmi vhodným prostředím pro podobné akce.

Třetího února se konal ples VO KSČ ve Vrčeni, který se vydařil.

Dne 22. února pokračoval přednáškový cyklus přednáškou plukovníka Franka, očitého svědka a přímého účastníka bojů naší kontrarozvědky proti německým fašistům (agent A-54 ; pplk. Mašín, pplk. Balabán a škpt. Morávek).

Dne 25.2. uspořádal místní výbor žen ve spolupráci s ředitelem školy „dětský karneval,“ kterého se zúčastnily nejen vrčeňské děti, ale malí balisté i z okolních obcí. Všechny děti byly pohoštěny párkem a také všechny vyhrály v bohaté tombole.

Dne 27. února uspořádal VŽ (výbor žen) ve Vrčeni ve Staré hospodě karneval nazvaný „Babiččina krabička“. Ženy vyplnily program sólovými i sborovými populárními písněmi.

Devátého dubna byla vytvořena nová vláda. President republiky pověřil poslance NS ing. Oldřicha Černíka sestavením nové vlády naší republiky. President republiky jmenoval na návrh O. Černíka vládu Československé socialistické republiky.

Osmnáctého května provedli místní ochotníci v sále hostince u Brabců „Hašlerův večer“. Pásmo se zpěvy za doprovodu hudby nacvičil Alexandr Veličkin. Účast diváků byla velmi pěkná a večer měl velký ohlas ve veřejnosti. Dokázal, že český písničkář Karel Hašler má natrvalo zajištění místo v srdcích našich lidí.

Druhého června uspořádala místní škola za vydatné spolupráce rodičů a veřejnosti dětský den, který měl velký úspěch. Děti měly možnost zdarma střílet ve střelnicích, házet na plechovky, zúčastnit se jízdy zručnosti na kolech, jízdy v kočáru a konečně měly volný vstup i do cirkusu… Snímky z tohoto radostného dne jsou v příloze této kroniky.

Šestého června byl spáchán atentát na Roberta Kenedyho, bratra zavražděného presidenta Spojených států J.F. Kenedyho a nově navrženého kandidáta na funkci presidenta. Robert Kenedy smrtelnému zranění podlehl a zanechal ženu s 10 dětmi, když 11. dítě je na cestě. Opravdu smutný je osud rodiny Kenedyových…

Třetího srpna dojel zpět do Kanady vrčeňský občan p. František Markvart z čp. 21, který od r. 1939 je v cizině. Za války působil v angl. letectvu. Má 1 syna. Byl zde od 1.7. – 7.8. 1968. Za okupace byla matka Františka Markvarta i jeho bratr Jan vyslýcháni a internováni, neboť gestapo se dovědělo, že František působí jako letec v Anglii. Tím radostnější a dojemnější bylo shledání matky se „ztraceným a znovu nalezeným synem.“

O posvícení oslavili manželé Chaloupkovi (p. Chaloupek bývalý krejčovský mistr) zlatou svatbu za velké účasti vrčeňských občanů, příslušníků rodiny, přátel a známých. Nechyběly ani dary a pozornosti a to od ONV Plzeň-jih (dárkový koš předal předseda školské komise ONV Plzeň-jih soudruh Miloslav Brotánek), dar MNV ve Vrčeni předal předseda MNV s. Ladislav Chodora a pozornost od výboru žen ve Vrčeni předsedkyně s. Anna Zdvořáčková. Všichni přítomni popřáli „novomanželům“ dlouhá léta života.

V klidných srpnových dnech, naplněných v naší obci usilovnou prací našich družstevníků a včasnou a bezztrátovou sklizeň bohaté úrody přišel pro nás náhle a neočekávaně 21. srpen, kdy v ranních hodinách vstoupila na naše území spojenecká vojska Sovětského Svazu, Německé demokratické republiky, Polské, Maďarské a Bulharské lidové republiky, aby nás ochránila před pravicovým oportunismem, kontrarevolucí a nebezpečím ze západu a snad i občanské války. Je skutečně velmi těžké v tak krátké době zaujmout k tak závažné věci správné stanovisko, protože prostý člověk velmi těžko a obtížně získával tehdy hodnověrné informace. Lidé byli překvapení, nešťastní a zoufalí. Na ulicích se tvořily hloučky živě diskutujících lidí, kteří se  snažili své názory vysvětlovat i sovětským vojákům, ovšem bezvýsledně. Vyskytly se i horečné nákupy, které však brzy opadly, protože se ukázalo, že zásobování obyvatelstva, díky pracovnímu vypětí odpovědných pracovníků, je a bude plynulé. Na polích se pracovalo bez přerušení a za to patří dík našim družstevníkům.

Spojenecká vojska obsadila všechny křižovatky a důležité body. Zásobovala se z vlastních zdrojů. Naši vojáci musili zprvu zůstat v kasárnách, později se mohli pohybovat beze zbraně.

Sovětští důstojníci navštěvovali místní národní výbor i JZD a nabízeli bezplatnou pomoc svých vojáků při zajišťování a sklizni bohaté úrody, ale většinou byla pomoc odmítnuta s tím, že úrodu sklidíme sami…

Prezident arm. gen. Ludvík Svoboda, protože neviděl jiného východiska, se rozhodl odejet do Moskvy  k jednání, odkud 24. srpna vzkazuje domů do vlasti, že soudruzi Dubček, Černík a Smrkovský jsou v Moskvě a dnes se účastní společného jednání se sovětskou stranou. 27. srpna se naše delegace vrátila domů z Moskvy, kde podepsala dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk v naší vlasti a o normalizaci života v našem státě.

V těchto pohnutých dnech došlo ve Vrčeni k dalšímu vzrušení. V neděli 25.8. odešel na houby k Vojtěchu důchodce Václav Kotěšovec (švec). Protože se domů nevrátil, byla vyhlášena hledací akce. Mrtvého (raněn mrtvicí) nalezl v houští pod Vojtěchem Jaroslav Knára, pisatel těchto řádků.

Devatenáctého září zemřel v Dobřanech vrčeňský občan Václav Kovářík, jehož otec byl nacisty zavražděn v r. 1945.

Dne 29. 9. zemřel p. Růžička, stavitel, který stavěl rodinné domky nejen ve Vrčeni, ale i v okolí.

Sedmého října došlo ve večerních hodinách k neštěstí v rodině zemědělce Ladislava Balíka z Tojic. Jeho nejmladší syn manipuloval s rozbuškami v ohni, nastal výbuch. A výsledek? Dva utržené prsty na ruce a poraněné oko, které naštěstí nebylo vážné, jak se na první pohled zdálo.

Hašlerův večer připravili místní ochotníci pod vedením Alexandra Veličkina v hostinci u Brabců v sobotu 16. listopadu. Příští sobotu hostovali v Chanovicích a v Oselcích.

Sedmého prosince uspořádalo místní JZD zájezd do Prahy spojený s návštěvou divadla ABC.

Dne 17. 12. byl  dosazen na místní faru, která nebyla obsazena od odchodu kanovníka Klaboucha Václava do Budějovic, farář František Laňka (34 roků), který dříve působil v Českých Budějovicích. Bydlí v bytě po Josefu Michálkovi, který se přestěhoval do prvního poschodí do „kaplanky“.

Letošní rok byl pro zemědělce velmi příznivý. Však už toho bylo třeba!

Posuďte sami:

Ha výnosy:

Hektarové výnosy na provozovnách v roce 1968:

 

 

 

Farma pšenice žito ječmen oves brambory řepa mrkev

 

 

Vrčeň 23,42 23,92 31,14 28,60 160,41 598,80 70,50

 

 

Tojice 19,56 28,10 26,94 26,14 161,38 1542,50 136,20

 

 

Sedliště 28,71 27,65 27,82 32,18 134,90 584,40 83,33

 

 

Srby 29,97 23,24 28,82 29,48 180,09 594,03 20,33

 

 

Doubrava 26,34 25,46 27,27 29,65 160,20 620,03 75,34

 

 

 

Hektarové výnosy na provozovnách v roce 1967:

 

 

 

Farma pšenice žito ječmen oves brambory řepa mrkev

 

 

Vrčeň 22,54 16,23 21,29 25,51 146,07 833,- 55,33

 

 

Tojice 18,42 20,87 25,24 27,92 202,31 866,19 118,75

 

 

Sedliště 24,01 17,69 21,76 26,18 149,94 560,66 85,71

 

 

Srby 22,93 19,88 15,49 19,28 121,10 400,- -

 

 

Doubrava 22,42 18,10 21,45 23,85 151,45 544,10 84,52

 

 

 

Porovnáme-li pozorně obě tabulky, poznáme, jak velké jsou rozdíly v jednotlivých provozovnách v porovnání s r. 1967 – 68.

Podívejme se niní, jak jednotlivé provozovny hospodařily:

1968_jak-jednotlive-provozovny-hospodarily.jpg

Jakých výsledků dosáhli jednotliví ošetřovatelé:

1968_jednotlivi-osetrovatele.jpg

Rosteme, rosteme…..

Sklizeň zrnin v jednotlivých letech

 

JZD celkem 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968

 

 

Bez záhum. 8993,- 9813,- 8697,- 6754,- 6044,- 8523,- 10964,-

 

 

včet. záh. 6600,- 8964,- 11442,-

 

 

 

Všechna tato čísla nás přesvědčují o tom, že zemědělská velkovýroba je schopna zajistit výživu národa. Jde jen o to, využít četné skryté rezervy. K tomu se pomalu, ale přece blížíme.

I ve školním roce 1968/69 byla zdejší škola organizována jako škola trojtřídní s následujícím počtem žáků:

 

 

 

Roč.: Celkem: Chlapců: Dívek: Vyučoval:

 

 

1. 11 7 4 D. Šmeráková

 

 

2. 10 4 6

 

 

3. 13 2 11 J. Knára

 

 

4. 13 7 6

 

 

5. 21 10 11 Z. Švojgrová

 

 

Celkem: 68 30 38

 

 

 

Příchodem nového administrátova Františka Laňky se náboženský život velmi oživil. Denně jsou konány ranní bohoslužby. V tomto roce byla učiněna změna v přihlášení dětí na náboženství. Přihlášky se již nepodávají ve škole, ale na faře nebo v kostele přímo učiteli náboženství.

Jak je vidět z připojené tabulky stabilizuje se počet obyvatel v jednotlivých částech obce, pomalu ustává vysídlování vesnice…

 

 

 

Obec (část) Naroz. Úmrtí Přihl. Odhl. + -

 

 

Vrčeň 2 5 10 3 +4

 

 

Srby 5 6 11 9 +1

 

 

Sedliště 2 4 6 3 +1

 

 

Tojice 2 - 2 3 1

 

 

Celkem: 11 15 29 18 +7

 

 

 

 

Narození v r. 1968:

Vrčeň: Holý Jiří, 5.3.;   Kubík Zdeněk, 8.9.

Srby: Klímová Miroslava, Černá Helena , Holá Dana, Šeflová Eva, Štádler Miloš

Sedliště: Opl Vratislav, Burdová Marie

Úmrtí v r. 1968:

Vrčeň:   Kovářík Václav, 19.9.;   Kotěšovec Václav, 25.8.;   Krába Karel, 24.5.;   Müller Jaroslav, 12.2.;   Růžička Jan, 25.9.

Srby:   Oulická Barbora, 17.5., čp. 46;   Skalová Anna, 1.5., čp. 58;   Chaloupková Marie, 9.12., čp. 18;   Mašková Marie, 17.7., čp. 27;   Jirka Ladislav, čp. 53;   Štádler Karel, 30.9., čp. 28

Sedliště:   Vraníková A., Kolářová Anežka, Bánečková Anna, Kroftová Marie

Tojice: Ø

Přihlášeni k pobytu:

Vrčeň:   Syrová Věra, Syrová Věra, Ing. Syrový Jan, František Laňka (čp. 44 – fara), Jiří Vavřík, Jiří Šmejkal, Svobodová M. (čp. 92), Svoboda Václav, Svobodová A., Svoboda Josef.

Srby:   Klíma Václav, Klímová Emílie, Sladký Josef, Kubaň Jaroslav, Kubaň Václav, Kubaňová Věra, Sladká Jiřina, Bělíková E., Bělík Václav, Bělíková M., Bělíková Radka

Sedliště:   Kindl Jaroslav, Kindlová Zdeňka, Kindlová Helena, Justová Zdeňka, Justová Hana, Burdová Marie

Tojice:   Aichler Josef, Aichlerová M.

Odhlášení z pobytu:

Vrčeň:   Frühauf František, 26.4., čp. 84;   Raupachová Věra, 1.12., čp. 9;   Ceplechová Anastazie, čp. 25

Srby:   Burdová B., 18.6., čp. 29;   Brožová M., 1.7., čp. 32;   Štádlerová M., 4.12.;   Pancová Zdeňka, 22.7.;   Štádler Miloš;   Ptáková Zdeňka, 15.11., čp. 43;   Pták Vlastimil 30.8., čp. 43;   Jaroslav Alois, 9.9., čp. 90;   Sedláková M.

Sedliště:   Čmolíková Naďa, Hofmanová J., Skalová Olga

Tojice:   Šrabatová A., Velíšková Vlasta, Rážová Anna

Sňatky v r. 1968:

Vrčeň:   Šeflová Vlasta a J. Matas;   Kábová Dagmar a  J. Šmejkal

Srby:   Arnoštová M. a L. Sadlík;   Ibrahimovičová L. a A. Raška;   Trhlíková L. a J. Hrdina

Sedliště:   Ø

Tojice:   Velíšková E. a J. Ráž

Během roku 1968 se narodila Minaříkům dcera Milena a Hanzlíkům syn Josef. 31. května (v neděli po obědě) vypukl požár u Smrtů, kde ve sklepu se vzňaly brikety. V tu dobu nebyl nikdo v chalupě přítomen. Ihned přijeli požárníci z Vrčeně a ze Dvorce. Naši požárníci projevili při likvidaci tohoto požáru opravdovou pohotovost a akceschopnost.

Červený kohout si nedopřál klidu a odpočinku a ohlásil se opět 6. června, kdy hořel les mezi mlýnem p. Vokáče a Třebčicemi. Byla oba a osud skladu obilí ve mlýně u Vokáčů. I zde zasahovali naši požárníci (tojičtí a vrčeňští).

V den 50. výročí vzniku Československé republiky byla dána opět do provozu adaptovaná prodejna a sklad Jednoty, kde je vedoucí agilní pí. Trhlíková.

Od 1. listopadu neexistuje hospoda v Tojicích (i to patří k raritám naší vesnice). Lahvové pivo prodává místní smíšená prodejna Jednoty.

Na katastru obce Tojice v srpnových dnech nebyli vojáci „Varšavské smlouvy“. Tábořili však asi 300 m od vsi na polní cestě směrem k Mohelnici.

I když jsou některé události ze Sedliště obsaženy v souhrnném zápisu sloučené obce Vrčeně, nebude jistě na škodu, uvedu-li události souhrnně. Považuji za svoji povinnost poděkovat za letopiseckou spolupráci sedlišťskému občana p. Josefu Bečvářovi staršímu, který je mým spolupracovníkem stejně jako Karel Motejzík z Tojic od vedení kroniky sloučené obce Vrčeně.

V únoru 1968 byla v Sedlišti provedena demolice čp. 9 po Václavu Holém, který byl usmrcen motocyklem u vodárny ve Dvorci. Stavební místo po tomto objektu koupili Alois Vaněk čp. 23 a Jan Štětka čp. 22 ze Sedliště.

V březnu došlo na přeoraných pastvinách (draha v Čihadlech) k požáru. Vysokou suchou trávu vypalovalo několik školáků. Oheň se rychle rozšířil a zasáhl 40letý lesík (býval majetkem Vojtěcha Nového z čp. 12). Ohořelo asi 10 arů lesa. Kmeny zůstaly stát a JZD je použilo pro svoji potřebu. Při požáru zasáhli místní požárníci. Vodu čerpali ze studny v „lukách“. Také z Vrčeně přijeli požárníci, ale k akci se již nedostali, protože oheň byl lokalizován. Bylo štěstí, že v neděli byli občané doma a pomohli oheň utloukat. Západní vítr oheň vydatně podporoval. Škoda nebyla nikým hrazena.

V červenci byla usedlost a byty čp. 71 po zemřelém Václavu Moravcovi, bývalém obchodníku v Sedlišti, prodána JZD Jaroslavu Kindlovi s podmínkou, že bude pracovat po dobu 18 let jako člen se svojí ženou a pak mu bude prominuta polovina kupní ceny, tj. 18000 Kčs, prominuta a druhou polovinu si zaplatí sám na oplátky po 1800 Kčs.

Srpnové události rozvířily klidnou hladinu zdejší obce. 8. září poprvé přijely do Sedliště 3 ruské tanky a na výjezdních silnicích zaujaly palebné postavení. Cílem byl muniční sklad, který dlouho nemohli objevit sovětští vojáci. 20. října odjely z obce všechny sovětské oddíly.

Protože po dobu táboření sovětských vojáků v lesích nesměli nimrodi střílet, vynahradili si to ke konci roku. 25. prosince zastřelil při naháňce na černou zvěř myslivec Bečvář Josef mladší dvojstřelem z kozlice dvě mladé bachyně (po vyvrhnutí 18 a 23 kg).

Zapsal: Jaroslav Knára

[Nahoru ↑]