verze pro tisk

Rok 1968

25. září 2013

Tento rok byl rokem doslova nabitým významnými událostmi, které přerůstaly v rámci naší vlasti. Znamenal politické oživení v širokých lidových masách, vyvolal vysokou politickou aktivitu všech vrstev národa. Události však vyvrcholily 21. srpnem, kdy došlo k obsazení naší vlasti vojsky 5 států Varšavské smlouvy (Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Maďarska, Polska a Bulharska) … je však příliš brzy, abychom správně ohodnotili důsledky těchto událostí…

Počátek ledna byl ve znamení mrazů, které z 9 na 10. leden dostoupily rekordní výše – 21°C. 14. ledna bylo v poledne ještě – 10°C a sněžilo od rána. Napadlo 60 cm sněhu. Večer však již byly 2°C. Druhý den nato (v pondělí) byla taková klouzačka, že školní děti zůstaly doma. Kolem 20. ledna byly mírné mrazíky, napadlo opět trochu sněhu.

Druhého února přes den poprchávalo, teplota vystoupila na 5°C. Začátek února byl velmi teplý, často pršelo, mnoho bláta. Koncem února uhodily opět slabší mrazíky. 8. února přinesly děti do školy první sedmikrásky!

Čtvrtého března napadl opět sníh, který se však dlouho neudržel. Celou 1 třetinu března bylo vpravdě aprílové počasí. 2. polovina března se opravdu vydařila. Bylo velmi krásné počasí a 28. března dosáhla denní teplota výše 24°C.

Počátkem dubna nastalo ochlazení s nočními mrazíky. 8. 4. přituhlo  (ranní mrazíky až – 5°C. 2. polovina dubna byla opět velmi teplá (22. dubna až 28°C). Trvající sucho přerušil déšť, 24.4., kdy se citelně ochladilo.

O pouti bylo ráno hezky (28. dubna), avšak odpoledne se spustil déšť a pršelo až do noci.

První květnové dni bylo velmi pěkné, ale větrné počasí. 12. května se náhle ochladilo a pršelo. Stejný ráz mělo počasí i ve 2. polovině května.

V polovině června bylo opravdové letní počasí s denní teplotou až 30°C. Noci byly však chladné, houby vůbec nerostly.

Také červenec se přihlásil teplým a krásným počasím. Od 15.7. však nastaly přeháňky a ochladilo se. V mnoha domácnostech se začal projevovat citelný nedostatek vody. Voda nebyla ani tam, kde dříve vždy bývala (V. Máňovec čp. 42).

Srpen nebyl pro polní práce příliš příznivý. Časté denní přeháňky a noční chladna pozdržely žně.

Září a říjen byly velmi příznivé pro zdárné dokončení polních prací. Ve vydatné míře začaly růst i houby (hřiby však málo).

Listopad byl uplakaný – ranní mlhy, déšť, první menší mrazíky. V prosinci uhodily mrazy na sucho. Den před Štědrým dnem pršelo, aby na Štědrý den napadl sníh a vytvořil tak pravou „půlnoční náladu.“ 30. prosince byl mráz – 16°C ( na Šumavě až – 25°C ).

Třetího ledna rozloučili se kamarádi s brancem Janem Beránkem. Za vyhrávání „domácí hudby“ odjeli všichni ve vyzdobeném voze na nádraží do Nepomuka.

Třicátého ledna provedl kronikář sloučené obce řed. školy Jaroslav Knára besedu nad kronikou obce. Beseda se konala v jídelně JZD, která je velmi vhodným prostředím pro podobné akce.

Třetího února se konal ples VO KSČ ve Vrčeni, který se vydařil.

Dne 22. února pokračoval přednáškový cyklus přednáškou plukovníka Franka, očitého svědka a přímého účastníka bojů naší kontrarozvědky proti německým fašistům (agent A-54 ; pplk. Mašín, pplk. Balabán a škpt. Morávek).

Dne 25.2. uspořádal místní výbor žen ve spolupráci s ředitelem školy „dětský karneval,“ kterého se zúčastnily nejen vrčeňské děti, ale malí balisté i z okolních obcí. Všechny děti byly pohoštěny párkem a také všechny vyhrály v bohaté tombole.

Dne 27. února uspořádal VŽ (výbor žen) ve Vrčeni ve Staré hospodě karneval nazvaný „Babiččina krabička“. Ženy vyplnily program sólovými i sborovými populárními písněmi.

Devátého dubna byla vytvořena nová vláda. President republiky pověřil poslance NS ing. Oldřicha Černíka sestavením nové vlády naší republiky. President republiky jmenoval na návrh O. Černíka vládu Československé socialistické republiky.

Osmnáctého května provedli místní ochotníci v sále hostince u Brabců „Hašlerův večer“. Pásmo se zpěvy za doprovodu hudby nacvičil Alexandr Veličkin. Účast diváků byla velmi pěkná a večer měl velký ohlas ve veřejnosti. Dokázal, že český písničkář Karel Hašler má natrvalo zajištění místo v srdcích našich lidí.

Druhého června uspořádala místní škola za vydatné spolupráce rodičů a veřejnosti dětský den, který měl velký úspěch. Děti měly možnost zdarma střílet ve střelnicích, házet na plechovky, zúčastnit se jízdy zručnosti na kolech, jízdy v kočáru a konečně měly volný vstup i do cirkusu… Snímky z tohoto radostného dne jsou v příloze této kroniky.

Šestého června byl spáchán atentát na Roberta Kenedyho, bratra zavražděného presidenta Spojených států J.F. Kenedyho a nově navrženého kandidáta na funkci presidenta. Robert Kenedy smrtelnému zranění podlehl a zanechal ženu s 10 dětmi, když 11. dítě je na cestě. Opravdu smutný je osud rodiny Kenedyových…

Třetího srpna dojel zpět do Kanady vrčeňský občan p. František Markvart z čp. 21, který od r. 1939 je v cizině. Za války působil v angl. letectvu. Má 1 syna. Byl zde od 1.7. – 7.8. 1968. Za okupace byla matka Františka Markvarta i jeho bratr Jan vyslýcháni a internováni, neboť gestapo se dovědělo, že František působí jako letec v Anglii. Tím radostnější a dojemnější bylo shledání matky se „ztraceným a znovu nalezeným synem.“

O posvícení oslavili manželé Chaloupkovi (p. Chaloupek bývalý krejčovský mistr) zlatou svatbu za velké účasti vrčeňských občanů, příslušníků rodiny, přátel a známých. Nechyběly ani dary a pozornosti a to od ONV Plzeň-jih (dárkový koš předal předseda školské komise ONV Plzeň-jih soudruh Miloslav Brotánek), dar MNV ve Vrčeni předal předseda MNV s. Ladislav Chodora a pozornost od výboru žen ve Vrčeni předsedkyně s. Anna Zdvořáčková. Všichni přítomni popřáli „novomanželům“ dlouhá léta života.

V klidných srpnových dnech, naplněných v naší obci usilovnou prací našich družstevníků a včasnou a bezztrátovou sklizeň bohaté úrody přišel pro nás náhle a neočekávaně 21. srpen, kdy v ranních hodinách vstoupila na naše území spojenecká vojska Sovětského Svazu, Německé demokratické republiky, Polské, Maďarské a Bulharské lidové republiky, aby nás ochránila před pravicovým oportunismem, kontrarevolucí a nebezpečím ze západu a snad i občanské války. Je skutečně velmi těžké v tak krátké době zaujmout k tak závažné věci správné stanovisko, protože prostý člověk velmi těžko a obtížně získával tehdy hodnověrné informace. Lidé byli překvapení, nešťastní a zoufalí. Na ulicích se tvořily hloučky živě diskutujících lidí, kteří se  snažili své názory vysvětlovat i sovětským vojákům, ovšem bezvýsledně. Vyskytly se i horečné nákupy, které však brzy opadly, protože se ukázalo, že zásobování obyvatelstva, díky pracovnímu vypětí odpovědných pracovníků, je a bude plynulé. Na polích se pracovalo bez přerušení a za to patří dík našim družstevníkům.

Spojenecká vojska obsadila všechny křižovatky a důležité body. Zásobovala se z vlastních zdrojů. Naši vojáci musili zprvu zůstat v kasárnách, později se mohli pohybovat beze zbraně.

Sovětští důstojníci navštěvovali místní národní výbor i JZD a nabízeli bezplatnou pomoc svých vojáků při zajišťování a sklizni bohaté úrody, ale většinou byla pomoc odmítnuta s tím, že úrodu sklidíme sami…

Prezident arm. gen. Ludvík Svoboda, protože neviděl jiného východiska, se rozhodl odejet do Moskvy  k jednání, odkud 24. srpna vzkazuje domů do vlasti, že soudruzi Dubček, Černík a Smrkovský jsou v Moskvě a dnes se účastní společného jednání se sovětskou stranou. 27. srpna se naše delegace vrátila domů z Moskvy, kde podepsala dohodu o dočasném pobytu sovětských vojsk v naší vlasti a o normalizaci života v našem státě.

V těchto pohnutých dnech došlo ve Vrčeni k dalšímu vzrušení. V neděli 25.8. odešel na houby k Vojtěchu důchodce Václav Kotěšovec (švec). Protože se domů nevrátil, byla vyhlášena hledací akce. Mrtvého (raněn mrtvicí) nalezl v houští pod Vojtěchem Jaroslav Knára, pisatel těchto řádků.

Devatenáctého září zemřel v Dobřanech vrčeňský občan Václav Kovářík, jehož otec byl nacisty zavražděn v r. 1945.

Dne 29. 9. zemřel p. Růžička, stavitel, který stavěl rodinné domky nejen ve Vrčeni, ale i v okolí.

Sedmého října došlo ve večerních hodinách k neštěstí v rodině zemědělce Ladislava Balíka z Tojic. Jeho nejmladší syn manipuloval s rozbuškami v ohni, nastal výbuch. A výsledek? Dva utržené prsty na ruce a poraněné oko, které naštěstí nebylo vážné, jak se na první pohled zdálo.

Hašlerův večer připravili místní ochotníci pod vedením Alexandra Veličkina v hostinci u Brabců v sobotu 16. listopadu. Příští sobotu hostovali v Chanovicích a v Oselcích.

Sedmého prosince uspořádalo místní JZD zájezd do Prahy spojený s návštěvou divadla ABC.

Dne 17. 12. byl  dosazen na místní faru, která nebyla obsazena od odchodu kanovníka Klaboucha Václava do Budějovic, farář František Laňka (34 roků), který dříve působil v Českých Budějovicích. Bydlí v bytě po Josefu Michálkovi, který se přestěhoval do prvního poschodí do „kaplanky“.

Letošní rok byl pro zemědělce velmi příznivý. Však už toho bylo třeba!

Posuďte sami:

Ha výnosy:

Hektarové výnosy na provozovnách v roce 1968:

Farma pšenice žito ječmen oves brambory řepa mrkev
Vrčeň 23,42 23,92 31,14 28,60 160,41 598,80 70,50
Tojice 19,56 28,10 26,94 26,14 161,38 1542,50 136,20
Sedliště 28,71 27,65 27,82 32,18 134,90 584,40 83,33
Srby 29,97 23,24 28,82 29,48 180,09 594,03 20,33
Doubrava 26,34 25,46 27,27 29,65 160,20 620,03 75,34

Hektarové výnosy na provozovnách v roce 1967:

Farma pšenice žito ječmen oves brambory řepa mrkev
Vrčeň 22,54 16,23 21,29 25,51 146,07 833,- 55,33
Tojice 18,42 20,87 25,24 27,92 202,31 866,19 118,75
Sedliště 24,01 17,69 21,76 26,18 149,94 560,66 85,71
Srby 22,93 19,88 15,49 19,28 121,10 400,- -
Doubrava 22,42 18,10 21,45 23,85 151,45 544,10 84,52

Porovnáme-li pozorně obě tabulky, poznáme, jak velké jsou rozdíly v jednotlivých provozovnách v porovnání s r. 1967 – 68.

Podívejme se niní, jak jednotlivé provozovny hospodařily:

 

kronika

 

Jakých výsledků dosáhli jednotliví ošetřovatelé:

kronika

Rosteme, rosteme…..

Sklizeň zrnin v jednotlivých letech

JZD celkem 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968
Bez záhum. 8993,- 9813,- 8697,- 6754,- 6044,- 8523,- 10964,-
včet. záh. 6600,- 8964,- 11442,-

Všechna tato čísla nás přesvědčují o tom, že zemědělská velkovýroba je schopna zajistit výživu národa. Jde jen o to, využít četné skryté rezervy. K tomu se pomalu, ale přece blížíme.

I ve školním roce 1968/69 byla zdejší škola organizována jako škola trojtřídní s následujícím počtem žáků:

Roč.: Celkem: Chlapců: Dívek: Vyučoval:
1. 11 7 4 D. Šmeráková
2. 10 4 6
3. 13 2 11 J. Knára
4. 13 7 6
5. 21 10 11 Z. Švojgrová
Celkem: 68 30 38

Příchodem nového administrátova Františka Laňky se náboženský život velmi oživil. Denně jsou konány ranní bohoslužby. V tomto roce byla učiněna změna v přihlášení dětí na náboženství. Přihlášky se již nepodávají ve škole, ale na faře nebo v kostele přímo učiteli náboženství.

Jak je vidět z připojené tabulky stabilizuje se počet obyvatel v jednotlivých částech obce, pomalu ustává vysídlování vesnice…

Obec (část) Naroz. Úmrtí Přihl. Odhl. + -
Vrčeň 2 5 10 3 +4
Srby 5 6 11 9 +1
Sedliště 2 4 6 3 +1
Tojice 2 - 2 3 1
Celkem: 11 15 29 18 +7

Narození v r. 1968:

Vrčeň: Holý Jiří, 5.3.;   Kubík Zdeněk, 8.9.

Srby: Klímová Miroslava, Černá Helena , Holá Dana, Šeflová Eva, Štádler Miloš

Sedliště: Opl Vratislav, Burdová Marie

Úmrtí v r. 1968:

Vrčeň:   Kovářík Václav, 19.9.;   Kotěšovec Václav, 25.8.;   Krába Karel, 24.5.;   Müller Jaroslav, 12.2.;   Růžička Jan, 25.9.

Srby:   Oulická Barbora, 17.5., čp. 46;   Skalová Anna, 1.5., čp. 58;   Chaloupková Marie, 9.12., čp. 18;   Mašková Marie, 17.7., čp. 27;   Jirka Ladislav, čp. 53;   Štádler Karel, 30.9., čp. 28

Sedliště:   Vraníková A., Kolářová Anežka, Bánečková Anna, Kroftová Marie

Tojice: Ø

Přihlášeni k pobytu:

Vrčeň:   Syrová Věra, Syrová Věra, Ing. Syrový Jan, František Laňka (čp. 44 – fara), Jiří Vavřík, Jiří Šmejkal, Svobodová M. (čp. 92), Svoboda Václav, Svobodová A., Svoboda Josef.

Srby:   Klíma Václav, Klímová Emílie, Sladký Josef, Kubaň Jaroslav, Kubaň Václav, Kubaňová Věra, Sladká Jiřina, Bělíková E., Bělík Václav, Bělíková M., Bělíková Radka

Sedliště:   Kindl Jaroslav, Kindlová Zdeňka, Kindlová Helena, Justová Zdeňka, Justová Hana, Burdová Marie

Tojice:   Aichler Josef, Aichlerová M.

Odhlášení z pobytu:

Vrčeň:   Frühauf František, 26.4., čp. 84;   Raupachová Věra, 1.12., čp. 9;   Ceplechová Anastazie, čp. 25

Srby:   Burdová B., 18.6., čp. 29;   Brožová M., 1.7., čp. 32;   Štádlerová M., 4.12.;   Pancová Zdeňka, 22.7.;   Štádler Miloš;   Ptáková Zdeňka, 15.11., čp. 43;   Pták Vlastimil 30.8., čp. 43;   Jaroslav Alois, 9.9., čp. 90;   Sedláková M.

Sedliště:   Čmolíková Naďa, Hofmanová J., Skalová Olga

Tojice:   Šrabatová A., Velíšková Vlasta, Rážová Anna

Sňatky v r. 1968:

Vrčeň:   Šeflová Vlasta a J. Matas;   Kábová Dagmar a  J. Šmejkal

Srby:   Arnoštová M. a L. Sadlík;   Ibrahimovičová L. a A. Raška;   Trhlíková L. a J. Hrdina

Sedliště:   Ø

Tojice:   Velíšková E. a J. Ráž

Během roku 1968 se narodila Minaříkům dcera Milena a Hanzlíkům syn Josef. 31. května (v neděli po obědě) vypukl požár u Smrtů, kde ve sklepu se vzňaly brikety. V tu dobu nebyl nikdo v chalupě přítomen. Ihned přijeli požárníci z Vrčeně a ze Dvorce. Naši požárníci projevili při likvidaci tohoto požáru opravdovou pohotovost a akceschopnost.

Červený kohout si nedopřál klidu a odpočinku a ohlásil se opět 6. června, kdy hořel les mezi mlýnem p. Vokáče a Třebčicemi. Byla oba a osud skladu obilí ve mlýně u Vokáčů. I zde zasahovali naši požárníci (tojičtí a vrčeňští).

V den 50. výročí vzniku Československé republiky byla dána opět do provozu adaptovaná prodejna a sklad Jednoty, kde je vedoucí agilní pí. Trhlíková.

Od 1. listopadu neexistuje hospoda v Tojicích (i to patří k raritám naší vesnice). Lahvové pivo prodává místní smíšená prodejna Jednoty.

Na katastru obce Tojice v srpnových dnech nebyli vojáci „Varšavské smlouvy“. Tábořili však asi 300 m od vsi na polní cestě směrem k Mohelnici.

I když jsou některé události ze Sedliště obsaženy v souhrnném zápisu sloučené obce Vrčeně, nebude jistě na škodu, uvedu-li události souhrnně. Považuji za svoji povinnost poděkovat za letopiseckou spolupráci sedlišťskému občana p. Josefu Bečvářovi staršímu, který je mým spolupracovníkem stejně jako Karel Motejzík z Tojic od vedení kroniky sloučené obce Vrčeně.

V únoru 1968 byla v Sedlišti provedena demolice čp. 9 po Václavu Holém, který byl usmrcen motocyklem u vodárny ve Dvorci. Stavební místo po tomto objektu koupili Alois Vaněk čp. 23 a Jan Štětka čp. 22 ze Sedliště.

V březnu došlo na přeoraných pastvinách (draha v Čihadlech) k požáru. Vysokou suchou trávu vypalovalo několik školáků. Oheň se rychle rozšířil a zasáhl 40letý lesík (býval majetkem Vojtěcha Nového z čp. 12). Ohořelo asi 10 arů lesa. Kmeny zůstaly stát a JZD je použilo pro svoji potřebu. Při požáru zasáhli místní požárníci. Vodu čerpali ze studny v „lukách“. Také z Vrčeně přijeli požárníci, ale k akci se již nedostali, protože oheň byl lokalizován. Bylo štěstí, že v neděli byli občané doma a pomohli oheň utloukat. Západní vítr oheň vydatně podporoval. Škoda nebyla nikým hrazena.

V červenci byla usedlost a byty čp. 71 po zemřelém Václavu Moravcovi, bývalém obchodníku v Sedlišti, prodána JZD Jaroslavu Kindlovi s podmínkou, že bude pracovat po dobu 18 let jako člen se svojí ženou a pak mu bude prominuta polovina kupní ceny, tj. 18000 Kčs, prominuta a druhou polovinu si zaplatí sám na oplátky po 1800 Kčs.

Srpnové události rozvířily klidnou hladinu zdejší obce. 8. září poprvé přijely do Sedliště 3 ruské tanky a na výjezdních silnicích zaujaly palebné postavení. Cílem byl muniční sklad, který dlouho nemohli objevit sovětští vojáci. 20. října odjely z obce všechny sovětské oddíly.

Protože po dobu táboření sovětských vojáků v lesích nesměli nimrodi střílet, vynahradili si to ke konci roku. 25. prosince zastřelil při naháňce na černou zvěř myslivec Bečvář Josef mladší dvojstřelem z kozlice dvě mladé bachyně (po vyvrhnutí 18 a 23 kg).

Zapsal: Jaroslav Knára

Autor: Veronika

[Nahoru ↑]


Vložit komentář

Napsat komentář
Jméno:
E-mail:
Web:


Komentáře

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!