Léta 1931 - 1935

4. leden 2009

1931

V roce 1931 byla zima velmi nepříznivá. Pšenice a žito následkem suchých mrazů vyhynuly. Duben a květen velmi studený uškodil velmi včelám, které v tomto čase nemohly klásti a následkem toho rozmnožily se teprve v době, kdy všechny rostliny již odkvetly. Nebylo žádných rojů a medu.

Léto bylo velmi suché a otavy nenarostly, jetele byly slabé a i vzrůst obilí zakrnělý. Následkem nedostatků píce a slámy zbavovali se zemědělci dobytka, který prodáván byl hluboko pod cenou. Při sklizni obilí a otav pak nastalo deštivé déle trvající počasí a sklizeň byla mnohem horší nežli v jiných letech.

V tomto roce během prázdnin opravena fasáda školní budovy již velmi schátralé a obílena nákladem přes 5000 Kč. Učitelstvo v tomto roce bylo totéž jako roku minulého.

Porouchané věžní hodiny dány k opravě firmě Froněk v Čáslavy. Dne 4. října byly sejmuty a odvezeny stroj a ciferníky ke zlacení a 8. prosince 1931 znovu zavěšeny. Náklad s opravou činil 5500 Kč.

Oprava dolní části návsi pod okresní silnicí provedena v měsíci říjnu a listopadu dle plánu ing. Oulického z Plzně nákladem 32000 Kč. Vše bylo srovnáno, opatřena kanalisace, kterou všechna voda z návsi svádí se do řeky Úslavy. Při práci zaměstnáni byli nezaměstnaní dělníci, kterým vyplácena byla státem podpora v nezaměstnanosti.

Na jaře prodáváno bylo žito q za 120 Kč, na podzim za 140 Kč, pšenice na jaře 145 Kč, na podzim 140 Kč, oves na jaře i na podzim za 100 Kč. Brambory q na podzim za 22 Kč.

Během roku 1931 postavili nové domky nad rybníkem na Vyšehradě: Kába Karel č.107, Ryska Bohumil čís.105. Průcha Jan čís.108 a Boltíková Karolína čís.109. Na místě starého stavení krytého došky vystavěl nový dům Kozák Martin č.9. Dům čís.49 prodal Jan Boltík Jos. Kahudovi, pekaři ze Strakonic, který na podzim vystavěl novou pekárnu.

Během roku 1931 zemřeli: Václav Palacký, Fr. Máňovec, Chodorová Anna, Housková Marie, Jaroslav Chouň a Jan Chouň.

Opravena obecní cesta na ‚Dráhy‘ a vyzdívka podmostní váhu na návsi a cesta podél cesty k Barochům.

1932

V roce 1932 byla zima suchá, bez sněhu. Holomrazy uškodily velmi ozimům, zejména pšenice skoro úplně vymrzla. Koncem května nastaly velké deště, které trvaly do 15. června a střídaly se s lepším počasím července. Dne 2. června nastala povodeň v oblasti řeky Úslavy. Voda stoupla ze svého řečiště tolik, že lávky železné u Barochů a v Plaňkách nebyly ani viděti a lidé do Planěk musili choditi kolem Staré Hospody. Následkem této povodně bylo lidem seno posečené na lukách odplaveno a kde nepřikročeno dosud k sečení, byla tráva tak podkalena, že hodila se jen ke stlaní pod dobytek. Sena bylo málo a pokažené, zato otavy narostlo neobyčejně. Nedostatek sen byl nahrazen nadbytkem otav. Také i letos následkem dlouho trvajících dešťů v době snůšky nedaly včely žádného užitku.

Dne 20. března provedeny volby obecní ve Vrčeni pro zajímavost uvádím: K volbě oprávněných voličů bylo 324. odevzdáno bylo při volbě 308 hlasů, z nichž bylo 306 platných a 2 neplatné. 1. Strana sociálně demokratická obdržela 49 hlasů a byly zvoleni: Vojtěch Šmíd čís. 88, Matěj Žitek čís.70 a Jan Vaník. 2. Strana agrární obdržela 107 hlasů a byli zvoleni: Jan Mašek, čís. 46, František Vobliza čís.28, Jos.Baroch čís.16, František Šefl čís.31 a Tomáš Houska čís.6. 3. Strana československých socialistů obdržela 62 hlasů a zvoleni: Václav Růžička čís.73, Jos. Marek čís.95 a Jaromír Ceplecha čís.33. 4. Strana občanská a živnostenská obdržela 88 hlasů a zvoleni: Vojtěch Vavřík čís.34, Jos. Chaloupek čís.93, František Kubík čís.23 a Jos. Bartoš čís.86.

Volba starosty a obecní rady provedena byla 10. dubna. Starostou zvolen František Vobliza, čís.28. Prvním náměstkem Matěj Žitek čís.70 a členy ob. rady: František Šefl čís.31, Vojtěch Vavřík čís. 34 a Jos. Marek čís.95.

Ve školní budově dány nové podlahy do dvou tříd v přízemí. V době od 1. září t.r. do 30. listopadu zastupovala Vlastu Máňovcovou, která měla tříměsíční dovolenou, výpomocná učitelka Vlasta Vosková z Plzně.

Hospodářské plodiny prodávány byly skoro pod výrobní cenu. Žito stálo 70 Kč, oves 60 Kč, pšenice 35 Kč a brambory, kterých bylo málo, (v těžkých polích vyhynuly) 23 Kč.

Během tohoto roku vystavěli nové domky: Jos. Vobliza čís. 110 a Emil Beránek čís. 112 na Drahách.

Zemřeli v roce 1935 Mikulík Václav, Brabec Václav, Barochová Barbora, Kovaříková Marie. Pekař Jos. Kahuda ze Strakonic prodal svůj dům čís. 49, aniž se do něho nastěhoval, pekaři Jos. Bartovi v Příbrami.

Na památku stých narozenin Tyršových uspořádala ČOS IX. všesokolský slet v době od 12. června do 6. července 1932. Ke cvičení nastoupilo 16000 žáků, 12000 žaček, 12000 dorostenců, 11280 dorostenek, 17000 studentů, 29000 mužů, 23000 žen a 5700 starších mužů. Cvičiště pojalo 17000 cvičenců. Také vystoupili cizozemští příslušníci Sokola a naše vojko v počtu 2000 mužů. Provedeny byly různé sletové závody mužů, žen a vojska našeho, jugoslávského a rumunského. Na 11/2 mil. obecenstva navštívilo výkony sokolstva, jeho mohutnost a sílu. Pan president zúčastnil se všech hlavních vystoupení. Dne 3. a 5. července bylo na stadionu přítomno přes 200000.

V roce 1932 následkem zavírání továren, které neměly skoro žádných objednávek, propouštěno bylo ve všech továrnách obrovské množství dělnictva a to nejen v naší republice, ale na celém světě. Z té příčiny nastala veliká nezaměstnanost dělníků, jichž byl v měsíci prosinci přes 750000. Dosud není naděje v příznivější obrat, ale očekává se ještě větší množství nezaměstnaných v měsíci lednu a únoru příštího roku. Panství Zelenohorské koupil od Auersperka velkostatkář Plavec.

1933

Rok 1933 byl celkem dobrý až velmi dobrý. V prvních měsících nebylo téměř sněhu, uhodily holomrazy, ale počasí na jaře bylo tak příznivé, že všechno obilí dobře vyrostlo a zrno se náležitě vyvinulo. Také léto bylo až do konce srpna velmi příznivé. Na podzim uhodilo sucho, následkem čehož velmi se rozmnožily myši, které na podzim velmi poškodily zasetá žita, pšenice a jetele. Zejména v polích těžších na severní straně k Sedlišti rozmohly se tak, že mnoho zasetého obilí muselo se zorati a musely býti tráveny jedem.

V listopadu a prosinci uhodily veliké mrazy, některé velmi poškodily ozimy, ale vyhubily myši. Žita v tomto roce byla řídká, ale hodně vydávala. Sena bylo dostatek, ale pro deštivé počasí se špatně sklízela. Ceny zemědělských plodin na podzim byly následující: Staré žito 68-70 Kč, nové 65 Kč, oves 55 Kč, pšenice nová 118-130 Kč, brambory, jichž se urodilo dosti, 25 Kč.

Od prázdnin zřízeny byly pobočky při II. a III. třídě (celkem dvě), jedna umístěna ve školní budově a pro druhou najmuta místnost v čís. 58 v níž od 1. do 19. září vyučovala Helena Davídková. Od 19. září pak spojeny byly třídy I. se IV., což mělo velmi neblahý vliv na prospěch žactva jak I. tak IV. třídy. Od 19. února 1934 opět I. a IV. třída rozpojeny a ustanovena Anna Dobrá učitelkou.

O svátcích velikonočních vysázeny byly višně v dolní části návsi ve dvou řadách (8 kusů) a v horní části návsi u pomníku padlých 2 višně nákladem obce.

Nezaměstnanosti v tomto roce nejen že neubilo, ale naopak počet nezaměstnaných se zvětšil. Tak v lednu a únoru dostoupil přes 900 tisíc.

Nové domky vystavěli: Bohumil Klapka, žel. zřízenec, obytný dům pro nějž zakoupil stavební místo od Aloise Hanzlíka a novou stodolu František Vobliza, rolník.

Zemřeli: Marie Chouňová, majitelka hospodářství č. 47 (majetek rozdělen mezi Vojtěcha Chouně, rolníka, Jana Polívku, rolníka a Šefla, rotmistra), Šichtařová Marie a Vaňková.

Karel Pavelec ze Srb koupil od družstva ve Vrčeni kůlnu na stroje, kterou přestavil v obytné stavení.

V měsíci červenci pořádal hasičský sbor na horní návsi veřejné cvičení, které se po všech stránkách velmi zdařilo.

1934

Zima byla mírná a velmi málo sněhu. Tím trpěly velice ozimy, neboť ozimy rozryté myšmi byly velmi provětrány následkem toho pak na mnohých místech musely býti žita a pšenice zorány. Přes veškeré trávení myší fosforem byly zemědělci proti nim bezmocní. Až nastávajícím jarem zahynuly samy. Jaro bylo velmi pěkné, počasí zejména v dubnu velmi příhodné a slibné, ale v květnu a červnu vůbec nepršelo a déšť nahrazovaly nepatrné rosy. Teplota v noci až do poloviny června byla velmi nízká následkem toho květ na stromech zmrzl a nebylo skoro žádného ovoce, zejména švestek a jablek.

Sena na lukách se urodila asi 1/3 normální sklizně a otavy na lukách v mokrých polohách při řece bylo velmi málo, na sušších místech pak zcela žádná a musela se vypásti dobytkem. Jetelů následkem sucha také velmi málo a většina jich byla zorána a místo nich zaset hrách ke krmení, ale i ten když nejlepší kvetl následkem velikého sucha byl napaden zelenými muškami a ve třech dnech úplně zničen.

Koncem června a v červenci přišli dva malé deště, které velmi prospěly vývinu zrna obilného. Klasy obilné byly plné, zrno velmi pěkně vyvinuté takže sklizeň byla pěkná, ale slámy velmi málo. Následkem velikého nedostatku sena a slámy zemědělci již koncem května vyprodávali dobytek hluboko pod cenou a každý si ponechal jenom tolik kusů, kolik mohl přes zimu vyživiti.

Ve druhé polovici srpna dostavily se dlouho čekané deště, začala pastva a prospěly velmi vývinu brambor, kterých se urodilo dosti a velmi pěkných. V říjnu uhodily mrazy, ale pak až do vánoc nastalo krásné a teplé počasí, které prospělo zemědělcům tím, že až do vánoc mnozí pásli na lukách dobytek a tím ušetřili velmi mnoho na seně a slámě při krmení dobytka. Na podzim pak zaveden obilní monopol, jímž stanovena cena pšenice 170-190 Kč, žita 130-134, ovsa 120 Kč. Tím trochu pomoženo bylo zemědělcům, že nemuseli prodávati obilí pod výrobní cenu.

Od prázdnin zřízena byla pobočka při III. třídě a dvě druhé třídy byly při vyučování spojeny. Na počátku škol. roku vyučovaly na zdejší škole následující učitelé. Josef Čekan, Václav Ptáček, Vlasta Máňovcová-Kodlová, Vojtěch Chudáček, Anna Dobrá. Žen. ruč. pracím vyučovali: Emilie Pirklová a Klára Hovorková, kat. náboženství Marie Jungwirthová, čsbr. Pavel Freitinger z Plzně a čsl. Ladislav Böhm z Kasejovic do 31. ledna 1935 a od toho času Frant. Klaban z Kasejovic. Od 1. října obdržela zdravotní dovolenou Emilie Pirklová až do 30. dubna 1935. Místo ní vyučovala ž. ruč. pracím Jiřina Florianová do 31. prosince, pak do 31. ledna Marie Drudíková a do 30. dubna 1935 Hermína Koutná. Za Vlastu Máňovcovou, která měla zdravotní dovolenou od 1. dubna do 30. června 1935 ustanoven zde Petr Bureš.

Dvacátého pátého června 1934 o půlnoci vyhořela dřevěná parní pila stavitele Jana Růžičky se zásobami prken a různého řeziva. Na místo ní postavil jmenovaný během prázdnin velmi pěknou zděnou moderní parní pilu.

Vojtěch Chouň rolník ve Vrčeni číslo 14 přestavěl obytné stavení a hospodářské budovy, čímž nabyl tolik místa, že mohl veškeré hospodářské plodiny dobře uschovati. Bohumil Klapka, žel. zřízenec vystavěl nový obytný domek na pozemku koupeném od Aloise Hanzlíka z Vrčeně.

Na podzim vyjednáváno bylo s přifařenými obcemi o opravě hřbitovní zdi a vykopání studny před hřbitovem a zřízením zahrádky. Práce s opravou hřbitovní zdi a vykopání studny zadána byla místnímu staviteli Janu Růžičkovi, který do nového roku vykopal studnu, ostatní práce ponechány byly na příští rok.

V roce 1934 zemřeli: Kateřina Chouňová, Barbora Hrochová, Barbora Housková, Emil Beránek, Jan Kadlec, Vojtěch Moravec a Marie Beránková. Z dětí: Danuše Kadlecová a M. Palacká.

1935

V lednu tohoto roku byla zima „shnilá“, bez mrazů. Teprve kolem 8. února nastaly střídavě mrazy, které se v krátkém čase zmírnily, takže již 24. února přilétli špačci. V březnu nastaly nové, dosti silné mrazy, jež mnoho špačků zahubily. Za velmi nepříznivého počasí začaly se konati jarní polní práce až v 2. polovině dubna. Ještě 16. dubna padal sníh, který však hned následujícího dne roztál. Měsíc květen byl velmi chladný a deštivý, což mělo za následek velké zaplavení obilí, zejména žit, zimní vičkou, zv. ptáčkem.

Před žněmi nebyla žita z vičky téměř vůbec vidět. Práce s posekáním žit byla tím velmi ztížena. Jinak konaly se žňové práce v normálním čase. Následkem trvalého sucha v červnu, červeni a srpnu, možno označit rok za neúrodný. Velký nedostatek krmné píce nutil hospodáře k prodeji dobytka za velmi nízké ceny. Telata se prodávala za 80-100 Kč.

V září nastaly již noční mrazy, bramborová nať předčasně pomrzla a hlízy přestaly růst. Sklizeň bramborů byla velmi slabá, snad sotva ? sklizně normální. K prodeji nebyly brambory téměř žádné. Podzimní počasí bylo normální. První sníh napadl již 23. října. V listopadu bylo počasí poměrně teplé a v prosinci nastaly mrazy. Dne 31. prosince bylo krásné slunné počasí, že i včely létaly.

V roce 1934 byla následkem trvalého sucha tak špatná úroda, že na usedlosti V. Palackého č. 22 o výměře asi 46 korců sklidili tak málo obilí, že hospodáři zbylo na zasetí ozimů jen 187kg žita a necelé 2g pšenice. Zmíněný hospodář musel většinu živobytí kupovat a následkem velkého nedostatku slámy a krmné píce musel odprodati většinu svého dobytka.

V druhé polovině měs. září (r. 1934) přihnala se od západu velmi prudká bouře. Blesk udeřil do krav, které na lukách u Srb pásla slečna Josefa Modráčková z Vrčeně čp. 8. Tři krávy, které byly k sobě připoutány řetízky, byly bleskem usmrceny.

Dne 9. května (r.1935) provedeny byly v naší republice volby do obou komor národního shromáždění. Z odevzdaných hlasů připadl jednotlivým stranám následující počet:

Kand. listina č. Strana Poslanec. sněm. Senát 1 Republikánská(agrární) 104 95 2 Sociál. demokrat. dělnická 125 109 3 Národně socialistická 40 34 5 Lidová 13 14 10 Živnostensko-středostavov. 27 22 13 Fašistická-Gajdova 2 2 16 Národní sjednocení 6 6
Neplat. hlasů 1 1
Celkem 318 283


Dne 26. května konaly se v celém státě současně volby do zemských a okresních zastupitelstev. Z odevzdaných hlasu připadl jednotlivým stranám následující počet:

Kand. listina č. Strana Zem. zastupitel. Okres. zastup. 1 Republikánská (agrární) 101 105 2 Sociál. demokrat. dělnická 115 110 3 Národně socialistická 36 31 4 Komunistická 1 1 5 Lidová 10 10 10 Živnostensko-středostavov. 24 25 20 Národní sjednocení 5 5 21 Němec. křesťan. sociální 1 - 24 Fašistická-Gajdova 1 -
Neplat. hlasů 13 10
Celkem: 297 297


K obojím opráv. voličů bylo celkem 312, z toho 156 mužů a 126 žen.


Během r. 1935 byla nově upravena hřbitovní zeď a před hřbitovem zřízena studna s pumpou. Kolem studny bylo místo upraveno na vkusný malý sad. Úprava zdi a sadu před hřbitovem vyžádala si nákladu asi 31000 Kč, studna pořízena nákladem asi 4000 Kč. Při uvedené úpravě zasazeny byly na hřbitově 2 stříbrné smrčky.

Osadníci z Železné Huti dali si při úpravě hřbitov. zdi zříditi dvířka v západním rohu hřbitova, aby při cestách k úpravě hrobů nemuseli hřbitov obcházeti až k hlavnímu vchodu. Veškeré úpravy prováděl místní stavitel Jan Růžička.

Během tohoto roku vystavěli p. Frant. Skala č. 114, František Kadlec č. 115 a p. Karel Fencl z Nepomuku obytné domky za kostelem. Pan Fencl zřídil v nově vystavěném domku č. 113 sklad rakví, aby tak zabránil vydání koncese pohřebního ústavu ve Vrčeni.

Obytný domek po zemřelé pí. Beránkové č.96 koupil pan Slavík, původně ze Šumavy, domek s pozemky (č.68) od kováře p. Jos. Straky, který se z Vrčeně odstěhoval do Plzence, zakoupil p. Jos. Holý, původem také z okresu Sušice.

Dnem 1. srpna odešel do výslužby p. říd. učitel Jos. Čekan, který zde kdysi působil jako mladý učitel a od r. 1928/29 ( 1. srpna 1928) byl zde ustanoven defin. říd. učitelem. Jako říd. učitel působil zde 7 roků. Od r.1927 psal uvedený říd. uč. tuto obecní kroniku až do r.1934. Na uprázdněné místo říd. učitele ustanoven byl zatímním říd. učitelem Václav Ptáček, který zde působil jako učitel již přes 30 roků. Současně byla ustanovena defin. učitelkou při zdejší škole slečna Růžena Bufková z Nepomuku.

Během roku zemřeli mimo jiné p. Jos. Mařík, starosta okres. společenstva kovářů a majitel vzorně zařízené kovář. dílny ve zdejší obci a pí. Jos. Kadlecová, vdova po žel. zřízenci, která se dožila 92 ? roku.