Vrčeňská Wikipedie
Pestré čtení a fotografie
Základním dílem, které zachycuje historii Vrčeně, je dvousvazkové dílo nepomuckého autora Alexandra Berndorfa Dějiny Vrčeně. Minulost obce od konce 19. století je zachycena i v podrobně vedených kronikách - obecní, hasičské a sokolské. Mnoho zajímavostí se dá vyčíst i ze zápisů spolkových výborů a schůzí.
1189
Nejstarší známá písemná zmínka o Vrčeni je poměrně
raného data, neboť pochází již z 15. 6. 1189, kdy Helicha
z Wittelsbachu, manželka českého knížete Konráda II. Oty
(vládl v letech 1182 a 1189–1191), darovala cisterciáckému
klášteru v Plasích majetek ve vsi Čečíně. Na listině,
stvrzující toto pořízení, vystupuje jako jeden ze svěd
ků také Oto z Vrčeně
(„Otto de Woirszan“). Tento šlechtic je pak zmiňován v podobné
situaci ještě roku 1192, kdy byl jako „Otto de Wrscan“ přítomen
darování vsi Lomany Oldřichem, synem Drslavovým, a to opět
plaským cisterciákům. K tomuto řádu měl tedy Otův rod vztah
již odedávna. Také jeho syn Magnus („Magnus filius Ottonis de
Wrzan“) je zaznamenán v souvislosti s klášterem
v Plasích, když 8. 6. 1216 svědčí na listině krále Přemysla I.
Otakara, potvrzující navrácení Nynic tamějšímu
konventu.
Archeologický výzkum
Při archeologickém výzkumu bývalého hřbitova u kostela sv. Vavřince v letech 2018-2019 bylo zdokumentováno 38 hrobů, celkem 27 dospělých a 11 nedospělých jedinců; odhadnuto šest mužů, sedm žen a jeden indiferentní jedinec. Ve dvou hrobech byl nalezen soubor 62 drobných mincí. Časově spadá toto bývalé pohřebiště do období baroka, podle mincí kolem roku do období 1626-1729. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1846.
