Obec Vrčeň
Obec se nachází 35 km jihovýchodně
od Plzně v okrese Plzeň-jih, 4 km od centra města
Nepomuk. Obcí prochází silnice II. třídy č. 191 Nepomuk -
Rožmitál pod Třemšínem (Příbram, Praha).
Vrčeň se
rozprostírá v kotlině v nadmořské výšce 420-450 metrů
n.m. Sevřená je okolními lesy. Mezi největší patří
"Štědrý", jehož vrchol leží v nadmořské výšce 668 metrů.
Jde o poslední výběžek brdského pohoří. V protějším
lese "Chlumec" se nachází centrální osmiboká raně
barokní kaple sv. Vojtěcha.
První
dochovaná písemná zmínka o obci Vrčeň pochází z
roku 1189. Obec se rozléhá se na celkové katastrální
výměře 705 ha. V roce 2024 zde žilo 336 trvalých obyvatel ve 157
číslech popisných.
V obci, kterou protéká řeka
Úslava, je nepřehlédnutelnou dominantou krásný novogotický
kostel sv. Vavřince. Poprvé byl vystavěný již v I. pol. 14.
století.
Nejstarší osídlení
První doklady přítomnosti člověka v okolí Vrčeně pocházejí z pozdní doby kamenné – eneolitu (4400–2000 př. n. l.). Jde o nálezy předmětů tzv. chamské kultury (střepy nádob, přesleny, tkalcovská závaží, pazourkové nástroje), učiněné na Velkém kameni v lese Chejlava a v lomu u Srb.
Nejstarší nálezy
z Vrčeně samotné jsou pozdějšího data, až z mladší doby
železné – laténské (cca 400 –
přelom letopočtu). V roce 1950 byly na parcele č. 138
objeveny dvě kulturní jámy se střepy nádob a při přestavbě
hostince čp. 13 byla nalezena laténská pec na tavení železa.
Období laténské je spjato s osídlením kmeny, které souhrnně označujeme jako keltské, ačkoli jejich etnický původ byl různorodý. Lidé těchto kmenů vynikali jako zruční zpracovatelé železa.
Snad tedy již v době před naším letopočtem můžeme hledat předpoklady pro vznik pozdějších hutí v blízkosti naší obce. Z tohoto období nám zde zbyly pozůstatky mohyl a obětní kameny v lese Štědrý.
Obětní kámen v lese Štědrý
Původ názvu Vrčeň
Podle Antonína Profouse, znalce místních názvů v Čechách, pochází jménoVrčeň od slovanského osobního jména Vrčan a znamená vlastně osada lidí Vrčanových. V českých i cizojazyčných písemných pramenech se název vsi objevuje v nejrůznějších pravopisných variantách – Woirszan, Wrcsan, Wrzan, Wryczan, Wrczanum, Wrczan, Wrczen, Wrcžany, Wrtschen apod.
Zhruba v poslední dekádě 19. století a v prvním desetiletí 20. století se používal i název Vrčany, jak o tom svědčí různé dokumenty.
Podle místní pověsti dal jméno obci sv. Vojtěch, když tudy procházel na své pouti do Říma a přitom na něho vrčeli psi místních pohanů.
Obec spjatá se svatým Vojtěchem
K Vrčeni se váže několik legend o sv. Vojtěchu. Kromě už zmiňované pověsti o názvu, který prý daly obci vrčící psi pohanů, je nejznámější legenda o Dobré vodě a kameni, na němž je údajný otisk světcova těla.
Osud svatého Vojtěcha a jeho spjatost s Vrčení připomíná Stezka svatého Vojtěcha. Vede lesem Štědrým ke kapli sv. Vojtěcha v lese Chlumci. Na informačních tabulích se návštěvníci dozvědí vše podstatné.