Léta 1946 - 1949 Původní I. kronika
2. březen 2012Během roku 1946 bylo ve zdejší obci zřízeno 1. veřejné rozhlasové zařízení. Ampliony byly rozmístěny na několika místech v obci. Toho roku tedy přestalo v obci vyhlašování různých výzev a oznámení po předcházejícím bubnování. Posledním obecním zřízencem, který obstarával obecní bubnování a vyhlašování byl pan Václav Vokáč pens. ČSD.
V r. 1947 se konaly v celé republice oslavy milénia úmrtí sv. Vojtěcha. Také sem, do kaple sv. Vojtěcha, tedy na místo, kde sv. Vojtěch navštívil podle pověsti poustevníka zde žijícího přivezli vysocí církevní hodnostáři ostatky (lebku) sv. Vojtěcha. Při té příležitosti se v kapli i před ní konala pobožnost za velké účasti věřících z celé farní osady. Pro zajímavost zaznamenávám ještě, že místu kolem kaple sv. Vojtěcha dodnes říkají zdejší staří občané na Poušti (hajný z Pouště). Ještě před 2. svět. válkou zacházela do svatovojtěšské kaple všechna německá procesí směřující z Pošumaví na Svatou horu u Příbrami. Účastníci procesí jeden po druhém uléhali do prohlubně balvanu umístěného vedle oltáře v kapli. Podle pověsti prý sv. Vojtěch při své návštěvě u poustevníka přenocoval na tomto balvanu a poustevník prý po jeho odchodu vytesal do kamene obrysy jeho těla v té poloze, jak sv. Vojtěch ležel. Poutníci uléhali do prohlubně kamene věříce, že se jejich těla nezkřiví nemocí ani stářím. Na jaře r. 1948 bylo ve zdejším chrámu naposledy prováděno biřmování. Tuto svátost zde uděloval poměrně mladý budějovický biskup Th. Dr. V. Hlouch. V tomto roce zde bylo zřízeno stálé stát. kino, kde se promítaly celovečerní filmy.
Dne 28. října 1948 byl na místním hřbitově péčí Svazu protifašistických bojovníků – skupiny Dvorec odhalen památník padlým rudoarmějcům. Finanční prostředky na úhradu pěkného památníku získala jmenovaná skupina hlavně sbírkou mezi obyvatelstvem v obcích Dvorec a Vrčeň. Slavnostní projev při slavnostním odhalení památníku pronesl bývalý kapitán francouzských legií z 1. sv. války Václav Kuttan původem ze Žel. Huti. Týž byl v době něm. okupace vedoucím podzemního hnutí v Plzni Doubravce a Letné – skupiny „ Jestřáb“.
V tomto roce prodal UNV panu Václavu Holému obecní domek čp. 74 na Drahách. Tento domek s menším chlévem řadu let jako součást naturální odměny užíval pan Anton, který v chlévě choval 2 – 3 obecní býky plemeníky. Týž jako chovatel obecních býků byl posledním tak zvaným obecním pastýřem a až do své smrti také udržoval pěkný starý mnich obcházení všech domů o Štědrém večeru za účelem přáních šťastných a veselých vánoc obyvatelům. Před každým domem pastýř zatroubil fanfáru na lesní roh a to býval zároveň signál k rozdávání vánočních dárků dětem. Snad pro všechny venkovské děti to bývala chvíle největšího vzrušení a největší radosti v celém roce, když naděloval Ježíšek. Pokud šlo o vánoční pastýřské vytrubování zastával zdejšího posledního pastýře jeho syn Josef Anton, dobrý lidový hudebník. Za toto vánoční přání, které bývalo pastýřovým právem, nikoliv povinností, dostával pastýř odměnu v penězích nebo v naturáliích. Dříve dostával pastýř od každého sedláka po pěkné vánočce. Tento pěkný starý zvyk s obecními pastýři zanikl.
Na jaře r. 1949 byla při povodni protržena stavidla zdejšího rybníka. Protože dosavadní majitelka rybníka slečna Josefa Draská neměla na pořízení nových stavidel finanční prostředky, dal UNV zřídit nová stavidla nákladem asi 30 000 Kčs, neboť vodu v rybníce bylo nutno zadržet pro potřebu případného požáru v obci.
V revolučních dnech kolem 5. května 1945 byl ve zdejší obci ustaven původně jmenován čest. štábním kapit. Al. Veličkinem revoluční národní výbor. Štáb. kapitán Veličkin byl k tomu vyzván vedoucí osobností revoluční činnosti na Nepomucku Antonínem Šnajdárkem, synem bývalého berního ředitele.
Členy revolučního národ. výboru byli následující občané: František Kadlec, Alexandr Veličkin, Karel Kába, František Zdvořáček, Jan Mašek, Josef Brabec, Jan Roubíček, Václav Máňovec, Vojtěch Chudáček a Emil Jelínek. Vedoucím revol. nár. výboru byl zvolen původně Alexandr Veličkin, jeho zástupcem Václav Máňovec. Po 2 dnech si funkce vyměnili, neboť se očekávalo že Veličkin jako býv. aktivní důstojník z povolání bude muset brzy narukovat k armádě. Jednatelem revo. n. v. byl Jan Roubíček, zásobovacím referentem V. Chudáček a telefonní spojkou Emil Jelínek. Úřadovna revol. nár. výboru byla ve školní budově, kde 5. května 1945 byla hned ráno vztyčena česk. státní vlajka, kterou dal říd. uč. Chudáček několik dnů před tím ušít u míst. krejčího Jos. Chaloupka z dosavadní protektorátní vlajky a proto byla mnohokrát našívaná. Téhož dne byl také ze školní budovy odstraněn německý nápis Volkschule. Úkolem tohoto 1. národ. výboru bylo obstarávat rozdělování ozbrojených hlídek složených z bývalých čes. vojáků v době, kdy obcí procházely ustupující skupiny německého vojska a v lesích bylo mnoho německých vojáků, kteří se snažili na vlastní pěst dostat k západním hranicím a do Bavorska. Tito se většinou ve dne skrývali ve vysokém obilí a v lesích a v noci postupovali k západu. Přitom v noci obtěžovali obyvatele okrajových domů v obci svými žádostmi o jídlo i o civilní obleky. Proti procházejícím ozbrojeným německým oddílům naše ozbrojené hlídky nemohly ovšem nic podnikat, jen je nechat projít, případně jim ukázat cestu. Dalším úkolem revoluč. NV bylo soustřeďovat zbraně a munici pohozenou němec. oddíly. V kabinetě školy bylo tehdy uloženo asi 20 dělových nábojů, několik pancéřových pěstí, samopaly a velké množství ručních granátů a nábojů mnoha druhů. Asi během týdne byl veškerý tento válečný materiál (několik q) odvezen nákladním autem do Nepomuku. Obyvatelstvu obce tlumočil revoluč. NV nařízení nadřízených revolučních orgánů o nutnosti dal. odevzdávání mléka a pod. Německé uprchlíky bydlící v obci dal RNV dle pokynů nadříz. RNV eskortovat do Nepomuku. Pěkným počinem zdejšího RNV bylo uspořádání sbírky potravin pro bojující Prahu. Potravin se sešlo opravdu obdivuhodné množství, zejména 72 velkých bochníků chleba ale i domácí uzené maso a jiné potraviny. Přidány byly též potraviny, které byly zabaveny v bytech eskortovaných němec. uprchlíků. Veškeré sebrané potraviny byly odvezeny do Prahy autem pana Jirmana ze Žinkov za doprovodu člena RNV Roubíčka a tam předány 1 z RNV s určením pro bojující. Ostatní věci uprchlíků němců byly hned po jejich odchodu sepsány a uloženy v uzamčené místnosti ve školní budově. Po uvolnění těchto uprchlíků v září 1945 byly jim jejich věci vydány. Byli to vesměs příslušníci Polské republiky němec. národnosti.