Rok 1983
17. říjen 2013Rok 1983 byl skutečně velmi bohatý na důležité státní i mezinárodní události. Všichni rozumní a odpovědní lidé na celém světě vyjadřují svoji touhu po trvalém míru.
V březnu skončily volby do Spolkového sněmu v NSR vítězstvím CDU/CSU. 30/3 byl jmenován kancléřem Helmut Kohl, což má jistě značný vliv na prosazování rozmísťování raket Pershing 2 v západní Evropě. Že si lidstvo přeje žít v míru, svědčí mírové velikonoční pochody proti jaderného zbrojení a za mír. Jen v samotné NSR se těchto pochodů zúčastnilo 700 000 lidí… Mohutné akce se konaly i v Británii, Itálii, Nizozemsku, Západním Berlíně, USA a Kanadě.
V květnu sovětská vláda prohlásila, že jelikož je vývojem, výrobou a zaváděním do výzbroje nových amerických zbraní stále více ohrožována bezpečnost SSSR a jeho spojenců, je Sovětský svaz postaven před nutnost přijmout odvetná opatření k upevnění své obranyschopnosti, což zahrnuje i rozmístění příslušných strategických systémů zvláště na území ČSSR NDR.
V Praze v Paláci kultury se konalo v červnu Světové shromáždění za mír a život proti jaderné válce, kde delegáti z celého světa jednomyslně přijali Výzvu za mír a život, proti jaderné válce .
V červenci mohl být v Polsku odvolán výjimečný stav. V USA poprvé vyzkoušena nová laserová zbraň proti raketám země – vzduch a vzduch – vzduch.
V srpnu pod tlakem opozice po 10 letech byl i v Chile zrušen výjimečný stav. V září jihokorejské civilní dopravní letadlo porušilo s provokačními a výzvědnými úmysly sovětský vzdušný prostor a bylo jako špionážní letadlo sestřeleno. To vyvolalo zuřivou kampaň proti Sovětskému svazu zejména v USA.
Na základě toho odmítl Washington zaručit bezpečnost vedoucímu delegace SSSR na 38 zasedání Valného shromáždění OSN. Nemohl tedy soudruh Gromyko odcestovat do New Yorku.
V listopadu oznámila sovětská delegace v Ženevě, že SSSR přerušuje jednání s USA o omezení jaderných zbraní v Evropě.
Celou naši veřejnost vzrušil únos našich občanů v angolském městě Alto Catumbela. Protivládní organizace UNJTA unesla v březnu 66 našich občanů. 1/7 se 45 z nich vrátilo do vlasti. 20 mužů je nadále drženo v zajetí.1 náš občan útrapám podlehl.
Začátek roku se mnoho nevydařil – zima téměř žádná. 21/1 stále pršelo, denní teploty kolem 7°C. Takové počasí, které nemá pamětníka, trvalo do konce ledna.
Pravá zima začala až v druhém týdnu v únoru 15/2 klesla teplota v noci na – 24°C, nastala pohádková zima. Takové mrazy trvaly téměř do konce února.
Začátkem března již byly jen mírné mrazíky, přes den obleva, která způsobila, že sněhová pokrývka byla nesouvislá.
Konec března zastihlo pravé aprílové počasí. Nepříjemné březnové počasí způsobilo, že se setí jařin velmi opozdilo.
Duben však byl mnohem moudřejší, takže se vše stihlo. Koncem května se přihlásili ledoví muži – zima, déšť, sychravo, to však nemělo vliv na ovoce.
31/5 bylo nádherné počasí – denní teplota 28°C. V 1 polovině června se objevily ranní mrazíky, byly přeháňky a zima.
První polovina července byla téměř tropická – teploty dosahovaly 32°C – četné bouřky z veder ( 11/7 se již sekal ječmen ).
27/7 byla nejvyšší teplota 40°C!
( Klementinum v Praze: 38, 4 °C – nebylo 200 let ).
1/8 v 19 hodin prudká bouře. Vichr odnášel střechy domů a garáží, vyvracel stromy. Konečně déšť od 2. do 3. 8. 15 hodin pršelo a vznikly záplavy.
Srpen byl velmi rozumný, stejně jako září. Vše se spravilo – obilí bylo v dobrém stavu, ovoce dostatek.
9/10 začaly konečně růst houby – jen však krátkou dobu ( s. učitel Stanislav Kácha z Nepomuka našel 160 hřibů! ).
Konec října zastihly opět deště ( 22/10 byla teplota -5°C ). 15/11 ráno – 16°C ( Č. Budějovice – 21°C ).
24/11 mrzlo – četné bouračky. 26/11 bouře, vichr ( Zugspitze až 230 m/ sekundu ). Před vánocemi přišlo hrozné počasí, takže vánoce i Silvestr byly na blátě – všude marast a cákot – denní teploty 6 – 12°C!
Tak ten čas letí a i těch událostí, které by stály za zmínku, ubývá. Lidé se často vyhýbají společenskému životu, uzavírá se k televizorům. Marné je vzpomínat na rušný společenský život ve Vrčeni dříve. Ty doby již dávno minuly.
V obci se pořádají plesy ( ČSŽ, ČSPO a SSM i Myslivecké sdružení Štědrý ) a to kromě posvícenské taneční zábavy ( pouťová se již nepořádá ) je to vše. Od smrti Alexandra Veličkina se v obci nehraje divadlo…
1/3 vzrušila naši obec zpráva, že faru vykradli. Místní děkan Josef Novák obdržel od konsistoře z Českých Budějovic 11 500 bonů na zakoupení nového auta v tuzexu. Bony ještě se svými 7 000Kčs dal do dřevěné vyřezávané krabice do skříně, a když pro bony i pro peníze šel, bylo všechno pryč. Nastalo vyšetřování, dokonce byly zachyceny již použité 500 bonové poukázky, podezřelí pachatelé byli ve vazbě, ale nakonec museli být propuštěni, protože nebyl dostatek důkazů. Čili někdo se pěkně napásl. Krádež údajně 27/2 1983.
1/10 došlo ve Vrčeni k tragické události. Nemocný a nešťastný František Bříza, otec 4 nezletilých dětí, se zastřelil v poli z domácky vyrobené zbraně. František Bříza patřil mezi nejlepší traktoristy místního JZD. Byl to hodný člověk!
9/9 se započalo s bouráním chalupy u Mikulíků, která již bránila bezpečnosti silničního provozu.
Mateřská škola se již pomalu, ale jistě blíží svému dokončení. Bylo to velké břemeno pro obec. Ti občané, kteří jsou v několika společenských organizacích většinou odpracovali mnoho brigádnických hodin ( přehled dále v NF ). Provádějí se obklady, nahazují se místnosti, zavedlo se ústřední topení i do školy. Otevře se mateřská škola ještě v roce 1984? Na to si musíme ještě rok počkat.
Za 35 let socialistické přestavby dosáhlo československé zemědělství významného pokroku v rozvoji výroby, ve zlepšení sociálních a životních podmínek zemědělců i v jejich společenském postavení. Nově vzniklá společenská třída družstevních rolníků v politickém svazku s vedoucí silou naší společnosti – dělnickou třídou – se aktivně účastní tvorby a realizace naší státní politiky.
Rok 1983 začal na úseku rostlinné výroby velice příznivě. Osev ozimů byl proveden včas a poměrně kvalitně. Sázení brambor neproběhlo za ideálních podmínek. Brambory byly od 3. do 16. 5. vloženy do studené, mokré a nedostatečně rozpracované půdy, která později vyschla a ztvrdla. Zde sucho s chybějící organickou hmotou silně poznamenalo výnosy.
Stále zvláště kvalita sena se bude muset věnovat maximální pozornost. Zde má družstvo stále značné rezervy.
Po dlouhé době se podařilo splnit plán výroby obilovin. Bylo dosaženo 3, 66 t na plán 3, 6 t a to hlavně díky vysokým výnosům pšenice ( 4, 53 t ). Včas a beze zbytku byla naplněna dodávka obilí do státních fondů.
Vysoce byl překročen plán výroby pícnin, který činil 33 162 tun v zeleném stavu a bylo dosaženo produkce 40 130 tun, což je 121% plánu a 166% skutečnosti roku 1982.
Nebyla splněna pouze výroba brambor, kde výpadek 5, 6 t z každého ha znamenal splnění na 71% , i když se družstvo čestně vyrovnalo s výrobou sadby a prakticky i konzumních brambor.
Přes značné zmíněné úspěchy přetrvává v rostlinné výrobě řada nedostatků a to především v oblasti základní agrotechniky, včetně orby a přípravy půdy k setí a sázení, v založení porostů, v kvalitě hnojení a přihnojování a též ve sféře sklizňových prací.
Nadále je nutno věnovat pozornost péči o půdní fond a zajistit obdělání všech pozemků na celé ploše včetně okrajů a rohů, provádět řádně všechny kultivace dosud neobdělávané půdy, zajistit maximální výrobu kvalitní organické hmoty atd.
Je nezbytné také snižovat kyselost půd zvýšením vápněním a tím vším působil na zlepšení úrodnosti půdy a vytvořit podmínky pro trvalé zvyšování rostlinné produkce a naplnit tak požadavek přednostního rozvoje rostlinné výroby pro uspokojování stále vyšších potřeb živočišné výroby.
Chov dojnic a výroba mléka byly částí živočišné výroby, kde se dařilo překračovat úkoly. Již 3. listopadu byl splněn plán nákupu mléka v množství 2 020 000 litrů. Do konce roku bylo předáno 324 000 l.
Užitkovost na 1 dojnici a rok dosáhla 3 667 lmléka. Průměrná denní dojivost na 1 ustájenou dojnici je 10 , 05 l! Roční nárůst dojivosti činí 460 l!
Výroba skotu včetně příchovků byla splněna na 100% ( 352 tun ). Dobré úrovně bylo dosaženo v odchovně jalovic na farmě Mohelnice ( 664 gna kus a den ).
Ve výkrmu krůt je srovnání příznivější. Ze 40 výkrmců jsme obsadili 15 místo s indexem efektivnosti 38, 5%
V roce 1983 byly do plánu zařazeny 3 investiční akce:
- Dokončení posklizňové linky brambor ve Vrčeni. Tato akce byla dokončena v termínu ve výši plánovaných investičních nákladů, zkolaudována a uvedena do provozu.
- Výstavba dočasné letištní plochy u obce Tojice. Stavba byla v minulém roce zahájena. Hodnota provedené práce činí 650 000Kčs . Termín dokončení s plným využíváním v roce 1984.
- Polní hnojiště a močůvková jímka ve Dvorci ( stavební náklad 587 000Kčs ). Stavba je až na malé nedostatky dokončená. Stavba je budována jako 1 etapa výstavby teletníku pro 410 ks a též pro zlepšení pracovního prostředí při odvozu a skladování statkových hnojiv ze stávajícího kravína.
Přidružená výroba je velmi úspěšná. Na plán 4 200 000Kčs činila 4 308 000Kčs. To jest plnění na 102, 6%.
Ve skutečnosti byla celková výroba ještě vyšší, ale expedice výrobků probíhala až v lednu roku 1984.
V provozovně pracují ženy, které podle potřeby vypomáhají v rostlinné výrobě ( sběr kamene ).
Pracoviště je v Nepomuku ( dům bývalého dentisty Duchoně ).
Resortní vyznamenání v roce 1983 obdrželi:
Marie Velíšková, Vrčeň – ošetřovatelka drůbeže
Marie Jiřincová, Tojice – ošetřovatelka dojnic
Miluše Divišová, Mohelnice – ošetřovatelka skotu
Josef Jež, Mohelnice – zootechnik, dříve ošetřovatel prasat
Hrubá zemědělská produkce: 34 327 000Kčs 102%
Produkce: 14 242 000Kčs 93%
Produkce ŽV: 20 083 000Kčs 109%
Tržby ze zemědělské výroby: 41 134 000Kčs 107%
Nákup zvířat: 3 280 000Kčs 101%
Celkové náklady: 40 048 000Kčs 107%
Mzdové náklady celkem: 7 935 000Kčs 101%
Průměrný počet pracovníků: plán 305, skutečnost 301, 99%
Průměrný měsíční výdělek: plán 2 232, skutečnost 2 283, 102%
Bilanční zisk: plán 2 013 000Kčs , 3 415 000Kčs , 170%
Zemědělská půda: 2 475 ha
Z toho orná: 1 871 ha
Luk a pastvin: 604 ha
Mezi nejaktivnější organizace NF v naší obci již několik let patří zásluhou předsedkyně s. Milady Chouňové a dalších obětavých pracovnic místní organizace ČSŽ.
Organizace má 67 členek, výbor je 8 členný. 5/3 byla uspořádaná oslava Mezinárodního dne žen. Z tohoto shromáždění byla České mírové radě odeslána resoluce na zastavení zbrojení. Okresní oslavy MDŽ v plzeňském divadle se za naší organizaci zúčastnilo 8 členek.
28. května ve spolupráci s OB byla uskutečněna přednáška Mladí lidé na scestí. 17/4 byl uskutečněn autobusový zájezd do plzeňského divadla na operetu Frauze Lehára „ Hrabě Lucemburk“.
25/6 byl uskutečněn celodenní zájezd na Šumavu, kde účastníci navštívili městečko Stachy, Kvildu, Kvildské slatě, Modravu, Srní, Antigl a většina účastníků vykonala pěší turu Povydřím k Čenkově pile. Výborným průvodcem byl vedoucí místní OB s. uč. František Křišťan.
28/10 opět ve spolupráci s OB provedena přednáška dr. Jiřího Jelena „ Rodina harmonická a diskarmonická“.
4/12 ve spolupráci s pionýrskou organizací místní ZŠ a ZO SSM byla provedena mikulášská besídka s nadílkou.
Organizace si dala závazek odpracovat 200 hodin při úklidových pracích v místní mateřské škole. Protože stavba není dokončena, nebyl tento úklid vyžadován, takže bylo odpracováno jen 95, 5 hodin.
Další velmi aktivní organizací je DV Jednoty, který již řadu let obětavě vede paní Anna Kozáková.
Jednota má k 31. 12. 1983 152 členů, z toho 91 žen a 61 mužů. V tomto roce zemřeli: František Frühauf, Matylda Markvartová, Josef Chaloupek, František Šefl a Marie Svobodová.
Je již několikaletou tradicí, že DV nezapomíná na životní jubilea svých členů:
90 roků – Anna Chodorová 32
85 roků – Alois Hanzlík 59
80 roků – Božena Brabcová 30 a Marie Antonová 83
70 roků – Bohumil Burda 93, Marie Svobodová 92, Václav Markvart 76, Václav Vavřík 122 a Václav Chval 55.
Zlatá svatba: manželé Průchovi č. 35 a manželé Manovi č. 69.
Uvedené členy při jejich životních výročích navštívily členky DV, blahopřály jim a předaly pozornosti od DV.
Inventury na provozovnách:
Samoobsluha: 1 pohostinství: 2 kontrolní, 1 přepadová a 2 předávací.
Změny ve vedení pohostinství:
Otto Bönisch odvolán 27/6 1983 – novou vedoucí byla Jana Zoubková, která dnem 1/12 odešla na jiné pracoviště a jako nová vedoucí nastoupila paní Jírová.
Brigádnická pomoc Jednotářů:
Na úklidu obce odpracováno 213 hodin, na stavbě mateřské školy odpracováno 301 hodin.
Po dobu výstavby MŠ od roku 1977 do konce roku 1983 odpracovali členové Jednoty 2 319 brigádnických hodin zdarma. Ani 1 organizace tolik neodpracovala.
Při vánoční nadílce bylo poděleno 11 dětí předškolního věku členů Jednoty a 12 Jednotářů osamělých a dříve narozených ( náklady 690Kčs ).
Sběrným surovinám odevzdáno 527 kg papíru. Příspěvek pionýrské skupině při základní škole ve Vrčeni 100Kčs.
Do trojice nejaktivnějších organizací patří i místní skupina ČČK. Hlavní činnost vyvíjel výbor za předsednictvím s. Vratislava Kotěšovce. Výborové schůze se konaly každý měsíc.
Ve spolupráci s OB konány 2 přednášky:
MUDr. Rudolský : Choroby páteře, kloubů, hypertense, 4. 2. 1983 v jídelně JZD.
MUDr. Ždichynec : Cévní choroby, prevence, léčení – beseda podle přání posluchačů, 9.12.1983 v jídelně JZD.
ZO ČČK má 4 činné dobrovolné pečovatelky a pečovatele: Marie Chodorová, M. Kubíková, A. Holán a Tomáš Chodora, kteří donášejí nákup těmto přestárlým nebo nemocným občanům: R. Pavelcové, R. Berkovcové, Anežce a Josefovi Frühaufovým a Boženě Frühaufové ( v případě naprosté pasivity ).
Nově získaní bezplatní dárci krve: Petr Hrubý a František Kuchynka. S. Bohumil Skala obdržel v roce 1983 bronzovou medaili Jánského. ( Prvním držitelem této medaile z naší organizace je s. František Brašna ) .
V tomto roce zemřela paní M. Svobodová, ( která sama dosloužila k smrti pí M. Silovské a Františku Koželuhovi ) , držitelka odznaku „ Vzorná dobrovolná pečovatelka“ – je to velká ztráta pro organizaci!
Tato organizace již řadu let živoří. V současné době je situace taková, že obec je bez tělocvičny a tak se využívá provizorní tělocvičny v místní škole. Na členské schůzi byl předsedou zvolen s. Stanislav Brožovský, jednatelkou s. Sedláková a pokladní s. Skalová.
Protože byly značně zvýšeny členské příspěvky, ubyl velký počet členů – zvláště starší generace a dětí!
Ve škole cvičilo mladší žactvo a ženy. Mladší žáky a žákyně vedla vždy v úterý od 16 – 17 hod. s. Štroblová a Koudelková.
Ženy cvičily džesgymnastiku vždy v úterý od 20 hodin pod vedením s. uč. Chejlavové.
Myslivci:
Myslivecké sdružení Štědrý, jehož předsedou je MVDr. Otomar Máňovec je velmi aktivní zájmovou společenskou organizací s vysokým % účasti na schůzích.
V tomto roce bylo střeleno 270 bažantů pocházejících z odchovny v Srbech ( t. j. asi 1/3 chovu ).
Zajíci se téměř nestříleli ( bylo jich střeleno jen 18! ).
Sdružení usušilo 47 q sena z vlastních zdrojů a část byla prodána zemědělcům. Na mateřské škole odpracovali členové v tomto roce 1 560 hodin.
Dodávka zvěře pro stát splněna na 46% ( maso černé zvěře a srnčí ). S porovnáním s minulými léty lze konstatovat přemnožení černé zvěře, která způsobuje škody zvláště na špatně sklizených zemědělských plochách ( brambory a kukuřice ).
Včelaři:
ZO včelařů uskutečnila v tomto roce 3 odborné přednášky se včelařskou tématikou. Kočující včelaři př. Červený a Skala svým přísunem včelstev k zemědělským kulturám se podílejí nejen na vyšší dodávce medu, ale také na zvýšení ha výnosů řepky, jetele a vojtěšky na semeno. V naší organizaci je celkem 67 chovatelů s 389 včelstvy.
V tomto roce byla mimořádná snůška medu v naší oblasti, která se vyskytuje v takové míře jen 1 x za několik let.
Nejstarším včelařem v naší organizaci je s. Vasil Florinskij, který se dožil 29. 12. 1983 86 let.
Úkolem celého výboru je uchovat naše území prosté od varvázy ( jedná se o nebezpečného parazita v chovu včel ).
Škola:
Ředitel školy Jaroslav Knára, který ve Vrčeni působil plných 20 roků odešel 1. 8. 1983 do důchodu. Novou ředitelkou školy byla ustanovena s. Marie Volfová rozena Valentová z Neuraz. S. Volfová naposledy učila v Chocenicích. Je žačkou bývalého ředitele školy.
Počet tříd zůstal stejný jako v minulém školním roce:
1.třídu vyučuje s. uč. Růžena Kohoutová
2.třídu vyučuje s. řed. Marie Volfová
3. třídu vyučuje s. uč. Vendula Chejlavová
4. třídu vyučuje s. uč. Jarmila Sedláková
Vychovatelkou ŠD a současně skupinovou vedoucí PO je s. Vlasta Jankovičová. Koncem roku byly instalovány do školní budovy radiátory ústředního topení ( z budované MŠ ). Zatím se však netopí, protože není provedena kolaudace topení.
MLK:
Místní lidovou knihovnu již řadu let vede s. Václav Chval velice úspěšně.
Počet čtenářů: 73, z toho 21 mládeže
Počet návštěvníků za rok: 691
Počet výpůjček:
Dospělí: 265 naučné literatury
2 105 krásné literatury
Mládež: 32 naučné literatury, 543 krásné literatury
Celkem: 2 945 výpůjček
Velmi obětavým a vytrvalým osvětovým pracovníkem je vedoucí místní OB s. František Křišťan, bývalý ředitel školy v Žinkovech.
Akce OB v roce 1983:
1/1 přednáška s. F. Křišťana: Trojhvězdí vrčenské kultury H. Mikeš, G. aj. Kramlovi
10/1 oslava 70 narozenin s. pes. G. Husáka: projev ( s. F. Křišťan ) , pásmo
4/2 přednáška s. MUDr. Rudolského: Hypertense, choroby páteře a kloubů
18/2 oslava 35 výročí Února projev s. T. Chudna
25/3 přednáška s. M. Fořtové: Za půlnočním sluncem ( cesta do Norska – 300 barevných diapozitivů )
5/5 za bezpečný návrat – přednáška pro motoristy. Přednášel učit autoškoly s. Vladař
24/5 přednáška – Mladí lidé na scestí – přednášel prokurátor dr. Bohumil Götz
25/6 Zájezd na Šumavu – Po stopách Karla Klostermanna – vedl s. F. Křišťan
28/10 přednáška pro ženy – rodina harmonické a diskarmonická – hovořil dr. Jelen
8/11 oslava 66 výročí VŘSR – projev s. L. Pešková – přednáška s. Václava Procházky – V zemi přátel
9/12 přednáška MUDr. B. Ždichynce – Cévní choroby, prevence, léčení
Počet posluchačů na všech akcích: 362 osob
Je to velmi záslužná práce s. Františka Křišťana, často ne dost doceňována. Za to mu patří alespoň tento dík!
Vrčeň je osada prastará a podle pověsti bývalo prý tu středisko pohanské modloslužby. Obětiště velkořízných bohů stávalo prý na místě, kde stojí dnešní kostel. Nad obcí tyčí se veliký homolovitý vrch Štědrý, který v ústech lidu opředen je pověstí o skrytých pokladech, jež se otírají o pašijových dnech.
Okolí Vrčeně je legendou svatovojtěšskou. Roku 1684 postavena kaple hrabětem Václavem Vojtěchem za Šternberka – majitele panství zelenohorského.
Zdejší obce patří mezi nejstarší v celém okolí, neboť již roku 1189 a 1192 nalézá se na listinách kláštera v Plasích ( svědek Otto z Vrčan ). Původně patřila ke klášteru pod Zelenou Horou.
Na vrchu Hájek stával prý hrádek a však byl hojně porostlý množstvím jalovcových keřů. Obec Vrčeň leží na pravém břehu řeky Úslava či Bradavy při starobylé silnici vedoucí z Prahy přes Mníšek, Březnici a Hvožďany k Nepomuku. U Štědrýho na jednom poli, které dříve patřilo faře se říká U sklepů, stála prý tam kdysi hospoda.
Tam, kde je postavena kaple sv. Vojtěcha, sídlil prý původně poustevník ( dosud se tam říká Na poušti ). U toho prý odpočíval sv. Vojtěch při svém návratu z Říma a seděl tam na kameni, který prý poustevník označil a prohloubil ono místo kde sv. Vojtěch seděl. Místo ono se stalo od té doby poutním místem a často tam kázal ještě před bitvou na Bílé hoře proslulý kazatel Chanovský velikým zástupům poutníků z dalekého okolí.
Pramen prýštící nad kaplí sv. Vojtěcha obsahuje železo a má prý hojitelnou moc. Místu, kde pramen prýští, se říká „ U dobré vody“.
Pod kaplí bývaly lázně a hostinec se dvěma tanečními sály, kam se v létě sjížděli hosté z dalekého okolí. Několik let před koncem 19. století lázně i hostinec vyhořely a více nebyly obnoveny.
Kostel zasvěcen je sv. Vavřinci, jenž je patronem řemeslníků pracujících s ohněm, protože na půdě zdejší obce postavena byly železné pece a slévárny železa. Ještě dnes se najdou ve Vrčeni zdi ( např. mezi kostelem a školou ) stavěné z tvárnic ze železné strunky.
Obec Vrčeň velmi trpěla za třicetileté války. Táhly tudy obě nepřátelské armády, které se někde u Radošic střetly a pak se tudy ubíraly ku Praze, nejprve armáda stavů českých a za ní armáda císařská. Táhly od Radošic, odkud pak na Prahu, kde na Bílé hoře došlo k bitvě, pro Čechy tak neblahé.
Stavení se stavěla jen ze dřeva a tak, když si vojáci chtěli na cestu posvítit, obyčejně to odnesla celá vesnice.
Po třicetileté válce měla Vrčeň asi 12 – 13 čísel a 60 obyvatel. První tyto domy stály tam, kde jsou popisná čísla 1 – 13. 12. 12 počátkem 18. století byla postavena Stará hospoda. Pomalu se hojily rámy zasazené dlouholetou válkou. Zdejší kraj nepoznal žádných pronásledování pro víru, protože byl kališnický, podobojí a stál v jednotě s Římem na půdě kompaktát. A tak se spojení s katolickou církví událo klidnou cestou, zvláště když lidu byli ponecháni i kněží podobojí, jimž pouze bylo uloženo přijímání kalicha obmezovati.
Nade vsí je hřbitov, krásný jako zahrada. Na tom místě prý bývalo před rokem 1848 cvičiště husarů, kteří tehdy leželi v obci posádkou.
Však tehdejší farář pokřtil ženatým husarům několik malých husárků. Že dávní obyvatelé Vrčeně nebyli špatnými hospodáři svědčí to, že téměř všechna pole byla urvána pralesu tuhou a dlouholetou prací – a to za časů roboty. Dovedli pěstovat i chmel a víno. Vždyť tu dosud máme Vinnou horu!
Nadešel rok 1848 a s ním zrušení roboty. Dívky mužům připínaly na silnici mezi Vrčení a Nepomukem pentle svobody na památku zrušení roboty. Z Vrčeně dostal tu pentli nedaleko Dvorce soused Beránek – Hataj.
Roku 1858 počal se opravovati kostel ve Vrčeni a objeveny byly na zdech uvnitř staré malby s biblickými výjevy.
Asi roku 1865 začal stavět soused Chouň na místě č. 13 ( nyní hostinec ) novou budovu místo staré, kde byla objevena zvláštní pec, pravděpodobně kovářská.
Od roku 1868 je ve Vrčeni poštovní úřad. Železnice se stavěla v roce 1866. Přičiněním pana Hynka Mikeše, obchodníka z Vrčeně, byl založen roku 1891 sbor dobrovolných hasičů.
Roku 1895 zakoupeny obcí z peněz za hon věžní hodiny za 650 zlatých.
Zásluhou p. Hynka Mikeše byl 2/11 1902 zřízen pro Vrčeň a okolí „Hospodářsko-okrašlovací spolek. Roku 1911 byla postavena mostní váha na návsi a od 1. 1. 1911 v činnost uvedena dobytčí pojišťovna. Týž zřídil ve Vrčeni i Kampeličku pro Vrčeň a okolí.
Podle Josefa Maška z Vrčeně, datuje se divadelnictví v naší obci již v létech 1870, kdy se provozovalo v rámci církevních pobožností. Pan Hynek Mikeš zapisuje do hasičské jednatelské knihy hraní divadla v roce 1890, kdy výtěžek měl být věnován na zakoupení nové stříkačky.
Dále pak se divadlo hrálo pravidelně 2 x – 3 x za zimu. Josef Mašek dále píše, že za jeho otce se hrálo divadlo až 7 x do roka. V době první republiky byly ve Vrčeni 3 soubory. Sokol, Hasiči a DTJ.
Za 2. sv. války, kdy veškerá činnost sokolská i DTJ byla zakázaná a hasiči směli konat jen činnost protipožární, založen byl ochotnický spolek „ Úslavan“ , který byl pod Ústřední maticí divadel ochotníků v Čechách.
Tento spolek byl v této těžké době jeden z nejčilejších v širokém okolí. Byly utvořeny 2 soubory. První – činoherní vedl p. Alexandr Veličkin, druhý – operetní vedl Ruda Tomšů ze Železné Huti. Oba soubory mezi sebou soutěžily a soutěžily i s jinými soubory v rámci okresu.
Po válce se divadlo hrálo, ale pomalu a jistě stagnovalo ( tak jako v jiných obcích ).
Poslední divadlo se hrálo v roce 1977 hrou „ Sousedi“.
Po dobu divadelnictví ve Vrčeni to bylo 298 her kromě repris , z toho 86 dramat a 60 operet ostatní pak činohry.
Josef Mašek sám hrál ve 73 hrách, 11 x hrál ve Dvorci a se společností „Robenský“.
MV NF sdružuje 24 společenských organizací. Schůze MV se konají pravidelně 1 x za měsíc. Předsedou je stále MVDr. Otomar Máňovec. Hlavním úkolem MV NF bylo organizování brigád společenských organizací na stavbu mateřské školy. Bylo to velké sousto, které si MNV na svá bedra vzal. Stavba se protáhla na 5 let.
Brigádnická pomoc na výstavbě MŠ v roce 1983:
Nejlepší brigádníci z Vrčeně:
Bohumil Burda 187 hodin, MVDr. Otomar Máňovec 117 hodin, Václav Šůs st. 79 hodin, Bohumil Ryska 66 hodin, Bohumil Skala 59 hodin, Ing. František Brudna 54 hodin, František Brašna 43 hodin, Jan Markvart 42 hodin, Jiří Boltík 40, 5 hodin, Miloslav Chouň 38 hodin, Václav Šůs ml. 38 hodin
Nejpilnější brigádníci ze Srb:
Karel Stieber 42 hodin, Pavel Janoch 32 hodin, František Špeta 28, 5 hodin, Josef Popule 28 hodin, Václav Tafat 28 hodin, Miloslava Velíšková 25 hodin, Ladislav Markvart, Václav Půta, Miloslav Rutrle, Luboš Tafat – všichni po 19 hodinách, Jan Burián 17 hodin.
Nejlepší brigádníci ze Sedliště:
Miloslav Jirka 133 hodin, Jiří Škola 98 hodin, Stanislav Kubiš 47 hodin, Václav Holý a Josef Vaněk po 29 hodinách, Zdeněk Šimáně 27 hodin, Bohumil Beneš 26 hodin, Václav Sedláček 23 hodin, Stanislav Andrž 20 hodin, Jaroslav Sládek 19 hodin.
Nejochotnější pracovníci z Tojic:
Karel Motejzík 75 hodin, Jaroslav Trhlík 51 hodin, Karel Noha 50 hodin, Petr Skala 34 hodin, Václav Punčochář 32 hodin, Vladislav Vaňourek 29 hodin, Václav Skala 27 hodin, Josef Hanzlík 26 hodin, Ing. Jindřich Kříž 25 hodin, František Svoboda 23 hodin
Všem patří naše poděkování!
Narození:
8. 2. 1983 Zuzana Žáková , Vrčeň 112
26. 2. 1983 Tomáš Hrubý, Vrčeň 127
12. 3. 1983 Ladislav Batovec, Srby 83
26. 3. 1983 Barbora Ceplechová, Sedliště 67
23. 5. 1983 Veronika Štětková, Sedliště 62
9. 6. 1983 Pavel Batovec, Srby 83
12. 8. 1983 Jiří Šimáně, Sedliště 1
16. 8. 1983 Vojtěch Kouba, Vrčeň 123
7. 9. 1983 Petr Velíšek, Vrčeň 30
10. 9. 1983 Martin Beránek, Vrčeň 116
Svatby:
12. 2. 1983 Jaroslav Mašek, Nechanice 34 a Jana Benešov, Sedliště 58
19. 3. 1983 Josef Malý, Vrčeň 14 a Magdalena Idunková, Vrčeň 14
15. 10. 1983 Josef Zmeškal, Blovice 291 a Jana Bečvářová, Sedliště 18
Všem novomanželům blahopřejeme!
3/1 Bohumil Burda, Vrčeň 93 – 70 let
25/1 Josef Honz, Tojice 50 – 70 let
27/1 Josef Eichler, Vrčeň 34 – 70 let
31/1 Juraj Lavrinčik, Vrčeň 41 – 70 let
2/2 Anna Zikánová, Srby 2 – 90 let
3/2 Josef Beránek, Vrčeň 68 – 75 let
5/2 Vojtěch Berkovec, Srby 13 – 75 let
6/2 Marie Rojíková, Sedliště 4 – 75 let
8/2 Anna Chodorová, Vrčeň 32 – 90 let
9/2 Jan Syrový, Srby 23 – 75 let
11/2 Alois Hanzlík, Vrčeň 59 – 85 let
19/2 Anna Janochová, Srby 45 – 85 let
27/2 Matylda Markvartová, Vrčeň 7 – 84 let
7/3 Anna Svobodová, Vrčeň 102 – 75 let
12/3 Václav Svoboda, Vrčeň 92 – 75 let
24/3 František Sládek, Srby 96 – 75 let
31/3 Josef Modračka, Vrčeň 8 – 75 let
5/4 Anna Barochová, Vrčeň 16 – 84 let
17/4 Božena Brabcová, Vrčeň 30 – 80 let
21/4 Marie Růžičková, Srby 2 – 96 let
24/4 Jan Janoch, Srby 57 – 75 let
14/5 Filomena Chodorová, Sedliště 75 – 87 let
3/6 Marie Boubelová, Srby 47 – 81 let
26/6 Karolina Vaňková, Sedliště 23 – 80 let
10/7 Marie Antonová, Vrčeň 65 – 80 let
22/7 Josef Průcha, Vrčeň 35 – 70 let
26/7 Božena Sládková, Srby 34 – 75 let
28/8 Barbora Šroubková, Sedliště 78 – 70 let
31/8 Jaroslav Velíšek, Srby 1 – 75 let
3/9 Marie Hanzlíková, Tojice 35 – 75 let
6/9 Josef Frühauf, Vrčeň 61 – 82 let
21/9 Václav Vavřík, Vrčeň 122 – 70 let
24/9 Alžběta Kornhöferová, Srby 12 – 70 let
20/10 Marie Králová, Vrčeň 107 – 75 let
28/10 František Kulík, Vrčeň 23 – 81 let
28/10 Vlasta Máňovcová, Vrčeň 42 – 83 let
30/10 Marie Pružincová, Sedliště 77 – 81 let
30/10 Josef Popule, Srby 98 – 70 let
8/11 Růžena Pavelcová, Vrčeň 64 – 82 let
9/11 Anna Šůsová, Vrčeň 40 – 92 let
15/11 Marie Motejzíková, Tojice 22 – 80 let
20/11 Barbora Rutrlová, Srby 84 – 81 let
24/11 František Kozák, Vrčeň 9 – 82 let
8/12 Marie Honsová, Srby 100 – 82 let
13/12 Josefa Tesařová, Srby 2 – 75 let
14/12 Růžena Berkovcová, Vrčeň 71 – 86 let
25/12 Anna Vokáčová, Sedliště 13 – 83 let
28/12 Václav Chval, Vrčeň 55 – 70 let
Přejeme ještě dlouhá léta!
Zemřelí:
9/3 František Frühauf, Vrčeň 84
14/3 Karel Silovský, Srby 48
22/3 Matylda Markvartová, Vrčeň 7
27/3 Marie Pechanová, Sedliště 46
24/2 Václav Skala, Sedliště 42
27/2 Vojtěch Chejlava, Srby 73
21/4 Božena Zdvořáčková, Srby 21
13/5 Marie Silovská, Srby 31
7/7 Josef Chaloupek, Vrčeň 93
6/8 František Šefl, Vrčeň 31
1/9 Josef Rojík, Sedliště 4
1/10 František Bříza, Vrčeň 128
9/10 Vojtěch Šlajer, Tojice 10
15/10 Marie Svobodová, Vrčeň 92
26/11 Anastasie Brožovská, Vrčeň 78
Pohyb obyvatelstva:
1/1 1982 celkem 891 obyvatel, mužů 442 a žen 449
Narozeno 11, mužů 7 a žen 4
Zemřelo 15, mužů 9 a žen 6
Přistěhovalí 21, mužů 12 a žen 9
Vystěhovalí 13, mužů 5 a žen 8
31/12 1983 895 obyvatel, mužů 447 a žen 448.